ZKOUŠKY Z DĚJIN A SYSTEMATIKY

1. Tato pravidla se týkají následujících kursů:

• Antická filosofie
• Středověká filosofie
• Novověká filosofie (racionalismus, empirismus, německá klasická filosofie)
• Filosofie 19. a 20. století
• Etika/Politická filosofie
• Fenomenologická filosofie
• Analytická filosofie

2. Zápočty z těchto kursů lze získat pouze u těch vyučujících, kteří v daný rok ten který typ kursů vypisují (viz číslo kursu na rozvrhu).

3. Zkou‘ky z kursů z dějin filosofie (Antická filosofie, Středověká filosofie, Novověká filosofie (racionalismus, empirismus, německá klasickáfilosofie), Filosofie 19. a 20. století) je možné vykonat pouze komisionálním způsobem, ve vypsaných termínech a na základě požadavků vyvě‘ených na internetových stránkách ústavu. Ke zkou‘kám je zapotřebí přihlásit se na sekretariátu ústavu nejpozději tři dny před vypsaným termínem, do té doby je také možné přihlá‘ku zru‘it (studenti, kteří se bez závažného důvodu nedostaví k termínu, k němuž se přihlásili, budou klasifikováni stupněm „neprospěl/a“). Zkou‘ku je zapotřebí složit nejpozději ve třetím zkou‘kovém období následujícím po ukončení kursu, v odůvodněných případech v‘ak lze požádat o výjimku z tohoto pravidla.

4. Požadavky na písemnou práci z kursů ze systematické filosofie (Etika/Politická filosofie, Fenomenologická filosofie, Analytická filosofie) stanovuje vyučující, který v tom kterém roce daný kurs vypisuje.

5. Atesty k těmto kursům získané jiným způsobem nebudou při závěrečné kontrole před postupovými, bakalářskými a magisterskými zkou‘kami uznány.

Anotace, požadavky ke zkou‘ce a seznamy literatury:

Antická filosofie

Anotace:
Úkolem kursu je uvedení do studia antické filosofie. Těži‘těm kursu může být předsókratovská filosofie, Platón, Aristotelés, stoicismus, epikureismus, antický skepticismus, novoplatonismus popř. jiné významné proudy antického my‘lení. Kurs zahrnuje předná‘ku a seminář. Jeho součástí je uvedení do práce s prameny, seznámení s metodami interpretace a se standardní sekundární literaturou. Předpokladem úspě‘né atestace je zevrubná orientace v látce daného tématu a pov‘echná orientace v dějinách antické filosofie v celku.

Zkou‘ka z antické filosofie má dvě části: interpretaci textu a otázku z dějin antické filosofie.
Předpokladem úspě‘ného složení zkou‘ky je znalost následující povinné literarury:

I. Primární literatura, z níž se vybírá text k interpretaci <signatura knihovny ÚFaR>:

• SVOBODA, K. Zlomky předsokratovských myslitelů (Thalés, Anaximandros, Anaximenés, Xenofanés, Hérakleitos, Parmenidés, Zénón, Melissos, Empedoklés, Anaxagoras, Démokritos, Leukippos). Praha, 1944 [a dal‘í vydání]. <C2.1-Svo-1,a-h>
• PLATÓN. Hippias Vět‘í <C1-Pla-41/15,a-d>;Ústava <C1-Pla-41/18,a-d; C1-Pla-R-41,a,b>; Faidón <C1-Pla-41/8,a-e>; Sofistés<C1-Pla-41/12,a-d>.
• ARISTOTELÉS. Kategorie <C1-Ari-Cat-41,a,b>;Metafyzika IV, V, IX, XII [G, D, Q, L] <C1-Ari-Met-41,a,b; X-111a,b >; Etika Nikomachova, I-III,8; VI; VII,1 a 12-15; X. <C1-Ari-EN-41,a;42; Fyzika II <C1-Ari-Ph-41,a,b>.
• DIOGENÉS LAERTIOS. Životy, názory a výroky proslulých filosofů. Kniha X, Epikúros. Praha, 1964 [1995]. <C1-DL-41,a;42 >
• CICERO. O přirozenosti bohů (De natura deorum). Kniha II. Praha, 1948. <C1-Cic-ND-41>
• CICERO. O nejvy‘‘ím dobru a zlu (De finibus bonorum et malorum). Kniha III. In Antická próza : dialog a satira. Praha, 1977. <C1-Cic-Fin-41; X-313,a>
• SEXTUS EMPIRICUS. Základy pyrrhónskej skepsy (Pyrrhóneioi hypotypóseis). Kniha I. Bratislava, 1984. <C1-Sex-P-41>
• PLOTINOS. Enneady. I, 6. In PLÓTÍNOS. Dvě pojednání o kráse. Praha : Rezek, 1994. <C1-Plo-41,a-e>
• PLOTINOS. Enneady. VI, 9. In PLÓTÍNOS. O klidu. Praha : Rezek, 1997, s. 29-100. <C1-Plo-43,a,b>

II. Sekundární literatura, která vymezuje rozsah předpokládaných znalostí dějiny antické filosofie:
• HUSSEY, E. Presokratici. Praha, 1997. <C2.1-Hus-1,a,b>
• GRAESER, A. Řecká filosofie klasického období. Praha : Oikoymenh, 2000. <B2-Oik-1/2,a-e>
• LONG, A.A. Hellénistická filosofie : stoikové, epikurejci, skeptikové. Praha : Oikoymenh, 2003. <B2-Oik-1/3,a-g> ; angl. <C2.9-Lon-2> ; něm. alternativa: ERLER, MICHAEL ; GRAESER, ANDREAS (eds.). Philosophen des Altertums : vom Hellenismus bis zur Spätantike. Darmstadt : Primus, 2000. S. 1-159. <C2.0-Erl-2>]
• ARMSTRONG, A.H. (ed.). Filosofie pozdni antiky: část III.-IV. Praha : Oikoymenh, 2002.<B2-Oik-1/4,a-f; X-308,a>

Středověká filosofie

Předpokladem přistoupení ke zkou‘ce ze středověké filosofie je pro studenty bakalářského studia získání dvou zápočtů za domácí eseje z předmětu Středověká filosofie I. Posluchač/ka si ke zkou‘ce připravuje trojí typ úkolů: A) tematické okruhy, B) interpretace vybraných pasáží, C) četba. Informace byly aktualizovány pro zkou‘ové období LS 2010/2011 včetně. V příloze je ke stažení text s vyznačenými změnami.

A) Tematické okruhy
a literatura k nim (tituly uvedené „příp.“ jsou fakultativní)

1. Filosofické motivy křesťanských Alexandrijců (Justin, Klement Alexandrijský, Origenes), Armstrong 187-226, příp. Ivánka 107-157.
2. Filosofické motivy Kappadočanů (zejm. rozli‘ení úsia-energeiai, způsoby vypovídání o Bohu, teologie dějin, epektasis), Armstrong 473-511, příp. Ivánka 161-196.
3. Marius Victorinus (trojina bytí–život–my‘lení a její význam pro ontologii, trojiční nauku a pojetí du‘e), Miscellanea 37-52.
4. Augustin (kosmogonie, čas, dějinnost, antropologie, lidská mysl, nauka o poznání), Armstrong 384-469, příp. Ivánka 199-235.
5. Boethius (charakteristika díla, bytí a jsoucno, kategorie, Boethiův odkaz), de Libera 248-264, příp. Floss 24-39, příp. Křesťanství a filosofie 27-41.
6. Dionysius Areopagita (moné-prohodos-epistrofé, hierarchické universum, způsoby vypovídání o Bohu), Armstrong 512-531, Floss 60-77, příp. Ivánka 239-306.
7. Jan Eriugena (čtyřčetné dělení natura), Křesťanství a filosofie 42-78, příp. Floss 79-99, příp. Jan Scotus Eriugena 83-141.
8. Anselm z Canterbury (fides quaerens intellectum, důkaz Boží existence, pravda, svoboda rozhodování), Floss 101-147, příp. de Libera 292-304, příp. Anselm.
9. Školy 12. století (‘kola v Chartres, ‘kola Sv. Viktora, Petr Abelard a renesance logiky) Floss 149-184; de Libera 281-282, 305-333, 340-341, 340-341; , příp. Thierry, příp. Hugo.
10. Avicenna (základní pojmy metafyziky a kosmologie, západní a východní moudrost), de Libera 124-128, příp. Nasr 239-243.
11. Averroes (komentáře k Aristotelovi, studium filosofie jako právní problém, nauka o du‘i), de Libera 170-188, příp. Nasr 336-337 a 341-343.
12. Maimonides (alegorický výklad Písma a intertextualita, stvoření versus věčnost světa, teorie proroctví), de Libera 218-227, příp. Nasr 727-734.
13. Vrcholná scholastika (společenská a historická situace ve 13. století, univerzity a systém výuky, hlavní filosofické postavy, hlavní filosofická témata) Floss 185-201, 268-298; de Libera 352-413; příp. Bonaventura.
14. Tomá‘ Akvinský (metafyzika, filosofická teologie, etika) Křesťanství a filosofie 91-138, příp. Kenny, příp. Pieper.
15. Duns Scotus (metafyzika, problém obecnin, důkaz Boží existence) Floss 307-320, příp. Sousedík.
16. Vilém Ockham (problém obecnin, termín, supozice, teorie vědy) Floss 321-337; příp. de Libera 424-443.
17. Pozdněstředověká platonská metafyzika (Mistr Eckhart, Mikulá‘ Kusánský) Floss 372-377, de Libera 421-423, 473-476, příp. Eckhart, příp. Kusánský.


Literatura (relevantní kapitoly dle tematických okruhů):

· Armstrong, A. H. (vyd.), Filosofie pozdní antiky, Oikúmené, Praha 2002.
· Floss, P., Cesty evropského my‘lení I: Architekti křesťanského středověkého vědění, Vy‘ehrad, Praha 2004.
· Nasr, S.H. a Leaman, O. (ed), History of Islamic Philosophy, Routledge, 2001 (studovna UFaR: D3.0-Lea-2)
· de Libera, A., Středověká filosofie, Oikúmené, Praha 2001.
· F. Karfík, V. Němec, F. Vilím (vyd.), Křesťanství a filosofie. Postavy latinské tradice, Křesťanská akademie, Praha 1994. (Text k dispozici v Moodlu.)
· V. Hu‘ek, L. Chvátal, J. Plátová (vyd.), Miscellanea patristica, CDK, Brno 2007. (Text k dispozici v Moodlu.)

Příp.
· Elders, L., Filozofie přírody u sv. Tomá‘e Akvinského, Oikúmené, Praha 2003.
· Ivánka, E. von, Plato christianus, Oikúmené, Praha 2003.
· Kenny, A., Tomá‘ Akvinský, Oikúmené, Praha 1993.
· Pieper, J., Tomá‘ Akvinský, život a dílo, Vy‘ehrad, Praha 1997.
· Sousedík, S., Jan Duns Scotus: doctor subtilis a jeho če‘tí žáci, Vy‘ehrad, Praha 1989.
· Jan Scotus Eriugena, Homilie a Komentář k Janovu evangeliu, přel. I. Zachová, doslov L. Karfíková, Vy‘ehrad, Praha 2005.
Viz dále tituly doporučené v oddílu „četba“.


B) Interpretace vybraných pasáží
(texty jsou k dispozici v databázi moodle, při zkou‘ce se vychází z českého překladu):

1. Řeč podle Řehoře z Nyssy: Contra Eunomium II (391-392; 395-402; 406-409; 544-553).
2. Čas podle Augustina: Vyznání XI (Kalich, Praha 1990, str. 387-417).
3. Katafatická a apofatická teologie Dionysia Areopagity: Mystická teologie (Listy. O mystické theologii, Oikúmené, Praha 2005, str. 168-181).
4. Anselmův důkaz Boží existence: Proslogion 2-4 (Fides quaerens intellectum, Kalich, Praha 1990, str. 34-39).
5. Věčnost světa podle Tomá‘e Akvinského: De aeternitate mundi (De aeternitate mundi sv. Tomá‘e Akvinského v historické perspektivě, přel. T. Machula, Krystal, Praha 2003, str. 62-75).
6. Tomá‘ova nauka o esenci: De ente et essentia kap. 2-3 (§ 11-53) (S. Sousedík, Jsoucno a bytí. Úvod do četby Tomá‘e Akvinského, ČKA, Praha 1992, str. 70-85).
7. Tomá‘ova nauka o ipsum esse: Summa theologiae I,3,4.
8. Tomá‘ovy důkazy Boží existence: Summa theologiae I,2,1-3.
9. Vypovídání o Bohu a nauka o analogii podle Tomá‘e: Summa theologiae I,13,5-6.
10. Boží předvědění, possibilia, budoucí nahodilé události podle Tomá‘e: Summa theologiae I,14,2.9.13.
11. Du‘e podle Tomá‘e: Summa theologiae I,75,2-6.
12. Přirozený zákon podle Tomá‘e: Summa theologiae I-II,90.91.94.
13. Metafyzika Dunse Scota: In Sententias P. Lombardi, ord. I,8,1,3 a I,3,1,2-3 (S. Sousedík, Jan Duns Scotus, doctor subtilis, a jeho če‘tí žáci, Vy‘ehrad, Praha 1989, str. 209-214).
14. Scotova pozice v otázce obecnin (formální distinkce): In Metaphysicam Aristotelis VII,19.
15. Scotův důkaz Boží existence: In Sententias P. Lombardi, ord. I,2,1,1 (S. Sousedík, Jan Duns Scotus, doctor subtilis, a jeho če‘tí žáci, Vy‘ehrad, Praha 1989, str. 235-241).
16. Svoboda a modalita podle Dunse Scota In Sententias P. Lombardi, lect. I,39,1-5.
17. Ockhamova logika: Summa logicae I,1-4; I,63-65; I,67-71 (Texty ke studiu dějin středověké filosofie, ed. S. Sousedík, Karolinum, Praha 1994, str. 141-158).
18. Ockhamovo pojetí vědy: In Physicam Aristotelis 1, prolog (Texty ke studiu dějin středověké filosofie, ed. S. Sousedík, Karolinum, Praha 1994, str. 159-168).
19. Kusánského pojetí universa jako maximum contractum: Vědění o nevědění II,4 (J. Patočka – P. Floss, Mikulá‘ Kusánský. Život a dílo renesančního filosofa, matematika a politika, Vy‘ehrad, Praha 2001, str. 163-166).


C) Četba
Posluchač/ka si volí z každé uvedené skupiny vždy jeden titul. Dílo charakterizuje jako celek nebo interpretuje jeho důležitou část podle zadání zkou‘ejících. Podle možnosti přinese zvolená díla s sebou. Při zkou‘ce se vychází z českého překladu.

I
· Augustin, O Boží obci I-II, Vy‘ehrad, Praha 1950 (zejm. kniha VIII-X).
· Augustin, O svobodném rozhodování, in: Aurelius Augustinus. Říman – člověk – světec. S úvodní studií R. Ho‘ka, Vy‘ehrad, Praha 2000.
· Augustin, O pořádku, in: K. Svoboda, Estetika sv. Augustina a její zdroje, Karolinum, Praha 2000.
· Augustin, O učiteli, in: K. Svoboda, Estetika sv. Augustina a její zdroje, Karolinum, Praha 2000.
· Augustin, Vyznání, Kalich, Praha 1990.

II
· Anselm z Canterbury, Polemika s Gaunilonem, in: Fides quaerens intellectum, Kalich, Praha 1990, str. 78-121.
· Anselm z Canterbury, O pravdě, in: Fides quaerens intellectum, Kalich, Praha 1990, str. 124-189.
· Anselm z Canterbury, O svobodě rozhodování, in: Fides quaerens intellectum, Kalich, Praha 1990, str. 192-241.
· Tomá‘ Akvinský, O pravdě, in: Tomá‘ Akvinský, O pravdě, o mysli, přel. M. V. Štěpinová, Praha 2003.
· Tomá‘ Akvinský, O mysli, in: Tomá‘ Akvinský, O pravdě, o mysli, přel. M. V. Štěpinová, Praha 2003.

III
· Dionysios Areopagita, Listy, překlad a poznámky M. Koudelka a V. Hladký, úvodní studie Martin Koudelka, Oikúmené, Praha 2005.
· Boethius, Filosofie utě‘itelkou, in: A. Vidmanová (vyd.), Boethius – poslední Říman, Vy‘ehrad, Praha 1981; Filosofie utě‘itelka, Praha 1942 (znovu Olomouc 1995).
· Hugo ze Sv. Viktora, De tribus diebus / O třech dnech, Oikúmené, Praha 1997.
· Thierry ze Chartres, Tractatus de sex dierum operibus / O stvoření světa, Oikúmené, Praha 2000.
· Bonaventura, Jak přivést umění zpět k theologii, Oikúmené, Praha 2003.
· Mistr Eckhart a středověká mystika, uspořádal Jan Sokol, Vy‘ehrad, Praha 2000, výbor z Eckhartova díla, str. 133-325.
· Mikulá‘ Kusánský, Vědění o nevědění I-II, in: J. Patočka – P. Floss, Mikulá‘ Kusánský. Život a dílo renesančního filosofa, matematika a politika, Vy‘ehrad, Praha 2001, str. 123-184.
· Ibn Tufajl, Živý syn bdícího, Odeon, 1957, překlad I. Hrbek

1. Racionalismus:

(i) Descartes, Meditace o první filosofii (přel. Glombíček a Marvan, 2001 nebo 2003)
(ii) Malebranche, Hledání pravdy (kniha III, část 2): text přístupný buď ve francouz‘tině (edice Rodis-Lewis) nebo v angličtině (přel. Lennon a Olscamp, 1997)
(iii) Spinoza, Etika (přel. Hubka, 1977 nebo 2001): celá I . část a II. část, tvrzení i-xii
(iv) Leibniz, Monadologie a jiné práce, (přel. J. Husák, 1982): Metafyzické pojednání (str. 54-99) a Monadologie (str. 156-176)

2. Empirismus:

(i) Hobbes, Leviathan (přel. K. Berka, 2010), kap. 1-12.
(ii) Locke, Esej o lidském rozumu, (přel. A. Dokulilová, 1984): Úvodní slovo a kniha I (str. 29-71), kniha II.i-ix (str. 74-106), xxiii (str. 182-195) a xxvii (str. 200-210)
(iii) Berkeley, Pojednání o principech lidského poznání (přel. M. Hubová a M. Tomeček, 2004) (str. 87-174)
(iv) Hume, Zkoumání o lidském rozumu (přel. J. Moural, 1996)

3. Německá klasická filosofie:

(i) Kant, Kritika čistého rozumu (přel. J. Loužil, 2001), str. 33-127, (B1-B169); str. 357-394 (B599-670)
(ii) Hegel, Fenomenologie ducha (přel. J. Patočka, 1960),
     (a) Úvod, str. 95-104
     (b) Smyslová jistota, str. 105-112
     (Vněm, str. 113-123 - od LS 2011 zru‘eno)
     (c) Panství a rabství, str. 154-161
(iii) Fichte
     (a) O pojmu vědosloví,
     (b) 2. úvod do vědosloví,
     (c) Pokus o nové podání vědosloví.
(iv) Schelling
     (a) Soustava transcendentálního idealismu (přel. J. Patočka, 1990), Oddíl ‘estý, str. 281-296
     (b) Podání mého systému filozofie (přel. J. Patočka, 1990), str. 299-313

Student si dle vlastní volby vybere z každého ze tří okruhů dva filosofy (tj. dohromady ‘est postav) a přečte vždy v‘echny položky uvedené u každého z nich. Otázky budou vycházet výhradně z příslu‘ných textů. Z každého ze tří okruhů bude položena nejméně jedna otázka. Zkou‘ka má za cíl prověřit znalost připravených textů a schopnost pracovat s danou problematikou v ‘ir‘ím my‘lenkovém kontextu novověké filosofie.

Etika / Politická filosofie

Anotace:
Záměrem kursu je otevřít a dále budovat cestu k filozofickému zkoumání otázek etiky a politiky, naskýtajícím se v reálném světě. Zkoumání otázek jako ‘co to znamená jednat správně nebo ‘patně‘, vztahu dobra a zla, záměru a následků, ctností a neřestí, jedince a institucí vede k potřebě zkoumat povahu morálního soudu, role rozumu, možnosti pravdivosti a objektivity či vztahu my‘lení a jednání. Zde etika a politická filozofie zároveň čerpají z dal‘ích filozofických disciplin, jako je teorie poznání, filozofie jednání či filozofie mysli, a zároveň jim samy přispívají. Záměrem kursu je disciplinovat hodnotové zkoumání metodologickými úvahami, a zjednat pokud možno jasno jak o etických a politicko-teoretických tématech, tak o možnostech se jimi filozoficky zabývat. Kurs se opírá jak o klasické texty, tak o dne‘ní stav bádání.

Atestace:
- formou písemné práce na základě požadavků vyučujícího, který v tom kterém roce daný kurs vypisuje

• L. Feuerbach: Zásady filosofie budoucnosti. In: L. F.: Zásady filosofie budoucnosti a jiné filosofické práce, Praha, NČAV 1959, str. 98-140.


• K. Marx: Odcizená práce, Teze o Feuerbachovi. In: K. M.: Odcizení a emancipace člověka, Praha, MF 1967, str. 79-90, 131-134.


• S. Kierkegaard: Nemoc k smrti, in: Bázeň a chvění. Nemoc k smrti. Praha: Svoboda-Libertas, 1993 str. 136-176.


• F. Nietzsche: O užitku a ‘kodlivosti historie pro život, in: Nečasové úvahy I, Praha 1992, str. 83 – 165


• Týž, Mimo dobro a zlo, 1. Hlava (Předsudky filosofů) a 2. Hlava (Svobodný duch), přel. Věra Koubová, Praha 1996, str. 9 – 29, 31 – 49


• Týž, Antikrist, Praha, Votobia 1995, přel. Josef Fischer, odstavce 29-43, str. 63-98.


• W. Windelband: Dejiny a prirodne vedy. In: Antológia z diel filozofov, sv. VII, Bratislava , str. 524-537.


• H. Bergson: Čas a svoboda. O bezprostředních datech vědomí, kap. II; Praha, Filosofia, str. 49-80.


• G. Frege, O smyslu a významu, Scientia & Filosofia 4/1992, str. 4-75 (bilingva).


• E. Husserl: Ideje k čisté fenomenologii a fenomenologické filosofii I, Praha 2004, Úvod, §§ 1-4, 18-24, 27-46, str. 13–18, 21-27, 46-57, 61-97.


• M. Heidegger: Bytí a čas §§ 1-13, 28-41, Praha, Oikúmené 1996, str. 17-82, 157-225.


• H.-G. Gadamer: Pravda a metoda. Nárys filosofické hermeneutiky, Praha 2010, str. 301–327, 331–348.


• P. Ricoeur, Struktura, slovo, událost, in: P. Ricoeur, Život, pravda, symbol, OIKOYMENH, Praha 1993, str. 203 - 219.


• L. Wittgenstein: Filosofická zkoumání (I. část: 1. - 140.) Praha, Filosofia 1993, str. 9-73.


• J. L. Austin: (Jak udělat něco slovy, Praha, Filosofia 2000, přel. Jiří Pechar). (předná‘ka 1, 2, 8 a 9), str. 19-39, 101-122.


• M. Merleau-Ponty: Viditelné a neviditelné (kapitola Chiasmus) Praha, Oikúmené 1998, str. 127-151.


• J. Patočka: Negativní platonismus. Praha, ČS 1990, str. 7-58.


• Týž, Epoché a redukce, in: E. Husserl: Idea fenomenologie, str. 69 – 77.


• H. Arendt: Vita activa, Praha, Oikúmené 2007, §1-4, str. 7-39.


• M. Foucault: Řád diskursu. In: Diskurs, autor, genealogie. Praha, Svoboda 1994, str. 7-40.


• Th. W. Adorno, Minima Moralia, Věnování" a §§ 152 a 153 (str. 17-20 a 241-244), přel. M. Ritter, Praha 2009.

• V. Descombes:  Stejné a jiné. Čtyřicetpět let francouzské filosofie (1933-1978). Praha, Oikúmené 1995. 180 str.


• R. Barbaras:  Vnímání. Esej o smyslově vnímatelném. Praha, Filosofia 2002. 60 str.


• W. Janke:  Filosofie existence. Praha, MF 1995, 240 stran


• L. Landgrebe:  Filosofie přítomnosti. Německá filosofie 20. století. Praha, Academia 1968, 138 str.

• M. Frank:  Co je neostrukturalismus. Praha, SOFIS 2000.


• P. Michalovič, P. Minár:  Úvod do ‘trukturalizmu a post‘trukturalizmu. Iris, Bratislava 1997

Fenomenologická filosofie

Anotace:
Cílem kursu je uvedení do fenomenologie jako jednoho z nejvýznamněj‘ích směrů (vedle analytické filozofie) soudobé filozofie. Výklad se zaměřuje předev‘ím na pojetí fenomenologie obsažené v díle jejího zakladatele E. Husserla a jeho kritickou recepci u Husserlova žáka M. Heideggera.

Atestace:
- formou písemné práce na základě požadavků vyučujícího, který v tom kterém roce daný kurs vypisuje

---

Analytická filosofie

Anotace:
Kurs a na něj navazující seminář jsou zaměřeny na základní otázky současné analytické filozofie, metoda je systematická (problémově zaměřená). Kurs se dotýká metafilozofických témat (např. vztah filozofie a logiky), témat analytické metafyziky a metaetiky. Důraz je kladen na předkládání a rozbor logické argumentace vedoucí k návrhům ře‘ení příslu‘ných filozofických problémů.

Atestace:
- formou písemné práce na základě požadavků vyučujícího, který v tom kterém roce daný kurs vypisuje

---

© Moskyt

Aktualizováno: 28.4.2011