 Předchozí anotace |
Rozvrh 2004/05 | Další anotace |
Tomáš MARVAN: Filosofie jazyka
Anotace:
Tento jednosemestrový kurs je koncipován jako úvod do
hlavních témat analytické filosofie jazyka, jak se tento obor ustavil
ve dvacátém století. Ke klíčovým tématům, na které se budeme zaměřovat,
patří problémy reference, teorie významu a pragmatických aspektů
komunikace. Důraz bude kladen na práce G. Frega, B. Russella, W. V. O.
Quina, D. Davidsona a H. P. Grice.
Každá hodina (vyjma úvodní) je koncipována jako kombinace úvodní přednášky a následující podrobné diskuse nad vybraným textem, který si všichni studenti předem prostudují. Podmínkou účasti je schopnost číst v angličtině (v případě potřeby lze ale dohledat české nebo slovenské překlady některých textů). Texty k četbě budou k dispozici na knihovně katedry filosofie od počátku semestru. Podrobný sylabus bude zveřejněn do konce září.
Sylabus:
2. Frege o smyslu a významu — Referenční teorie — Čtyři kritéria úspěšného výkladu jazykové reference — Millovská jména a teorie přímé reference — Povinná četba: G. Frege, "O smyslu a významu"
3. Russellova teorie deskripcí — Russellova analýza určitých deskripcí — Strawsonova kritika Russella — Pokud o smíření: Donellanovo rozlišení atributivního a referenčního užití deskripce — Povinná četba: B. Russell, "On Denoting"; doplňková četba: B. Russell, "Descriptions", a P. F. Strawson, "On Referring"
4. Od deskriptivní teorie reference ke kauzálně-historické teorii — Searlova svazková teorie deskripcí — Kripkeho kritika tradice — Pevné (rigidní) a proměnlivé designátory — Reference mluvčího a sémantická reference — Povinná četba: S. Kripke, Naming and Necessity (výňatek); doplňková četba: J. Searle, "Proper Names"
5. Problém analytičnosti a jazykových pravidel — Carnapova myšlenka jazykových systémů a významových postulátů — Quinova kritika Carnapa a logického empirismu — Analytické a syntetické — Povinná četba: W. V. Quine, "Dvě dogmata empirismu"; doplňková četba: H. P. Grice a P. F. Strawson, "Na obranu dogmatu"
6. Teorie významu: Od tradičních teorií k Davidsonovu programu ze šedesátých let 20. století — Prapočátky u britských empiristů — Propoziční teorie — Verifikační teorie logických empiristů — Nedostatky tradičních teorií — Davidsonova modifikace Tarského návrhů — Povinná četba: D. Davidson, "Truth and Meaning"; doplňková četba: C. G. Hempel, "Empiricist Criteria of Cognitive Significance: Problems and Changes"
7. Teorie významu II: Davidsonova „radikální interpretace“ — Forma teorie významu — Dummettovy připomínky k Davidsonovu programu — Role pojmu pravdy — Význam a rozumění — Povinná četba: D. Davidson, "Radical Interpretation"; doplňková četba: D. Davidson, "Belief and the Basis of Meaning"
8. Sémantika konceptuálních rolí — Počátky u Wilfrida Sellarse — Rozpracování u Roberta Brandoma a dalších autorů — Poznámka o „externalismu“ — Povinná četba: W. Sellars, "Význam jako funkční klasifikace"
9. Radikální překlad a problém behaviorismu — Postava lingvisty v terénu — Neurčitost překladu a nevymezitelnost reference — Quine vs. Chomsky: námitka o nedostatečnosti behaviorálních dat pro osvojování jazyků — Povinná četba: W. V. Quine, "Význam a překlad" (výňatek); doplňková četba: N. Chomsky, "A Review of B. F. Skinner’s Verbal Behavior"
10. Teorie řečových aktů a řečová pragmatika — Austinova analýza komunikačního aktu — Lokuční, ilokuční a perlokuční funkce promluvy — Searlovo rozpracování Austinových myšlenek — Wittgensteinova role — Vznik pragmatiky jako samostatného podoboru filosofie jazyka — Povinná četba: J. L. Austin, "Performative Utterances"; doplňková četba: J. Searle, "What Is a Speech Act?"
11. Griceův program intencionální sémantiky — Dva kroky Griceovy analýzy — Konverzační implikatura a konverzační maximy — Povinná četba: H. P. Grice, "Význam"; doplňková četba: Grice, "Logika a konverzace"
12. Konvence, sdílený jazyk a idiolekty — Lewis: jazyk jako abstraktní systém a jazyk jako prostředek komunikace lidských bytostí — Davidsonova kritika pojmu sdíleného jazyka — Idiolekty a malapropismy — Povinná četba: D. Lewis, "Languages and Language"
Atestace:
Kurs je míněn jako úvod, nepředpokládám tedy žádnou znalost tématu. Podmínkou pro udělení zápočtu je (1) aktivní účast na seminářích (tj. zapojení se do diskusí nad přidělenými texty) a (2) vypracování eseje na konci semestru (témata budou upřesněna). Na každý seminář si prostudujte zadaný povinný text, studium doplňkových textů nevyžaduji (ale pomůže Vám lépe porozumět textu povinnému). Texty budou od začátku semestru k dispozici pro ofocení v knihovně ÚFaR.
Literatura:
• William Lycan, Philosophy of Language (London: Routledge, 2000).
Výběr z
textů k seminářům:
• G. Frege, Ueber Sinn und Bedeutung,
• B. Russell, On Denoting,
• D. Davidson, Truth and Meaning,
• H. P. Grice, Meaning ad.
Tomáš MARVAN: Seminář pro doktorandy - Analytická filosofie
Anotace:
Seminář poskytne platformu pro diskusi nad vznikajícími doktorskými pracemi. Doktorandi by se měli zabývat některým z témat analytické filosofie, popřípadě alespoň psát stylem, který je analytické tradici blízký. Každý doktorand alespoň jednou během semestru přednese příspěvek na téma, které ve své disertaci zpracovává. Tento příspěvek budou mít ostatní účastníci semináře předem k dispozici. Pořadí příspěvků bude stanoveno na první hodině semináře.
Anotace:
Určení Ruské ideje na začátku 16. století jako velikého
úkolu Ruska po pádu Byzance a její vznik na základě dopisu mnicha
Filofěje ruským carům, který obsahoval ideu Moskvy jako třetího Říma
(„Byl první Řím a padl, byl druhý Řím, a padl, Moskva se stane třetím
Římem a bude stát na věky“).
40. léta 19. století se stávají jakýmsi střetnutím mezi takzvanými „západníky“ a „slovanofily“ a právě poslední hodně inklinují k návratu ke starému Rusku, k ruskému středověku a tím pádem i k Ruské ideji.
Řada filozofů od těch dob se snaží tuto otázku řešit. Problém Ruské ideje stále zůstává pro Rusko nesmírně aktuální během celého 19. století a – i když je to absurdní – i ve století 20. a nachází stále nové a nové formy, ve kterých se projevuje ruský mesianismus vyvolaný právě Ruskou ideou.
Kurs je dousemestrální, studenti mohou získat po letním semestru zápočet nebo zkoušku.
Josef MOURAL:
Fenomenologická filosofie
Anotace:
Úvodní kurs pro oborové studenty. Jeho cílem je připravit studenty
solidně pro vlastní studium fenomenologických textů a poskytnout jim
celkovou orientaci ve vývoji, smyslu a provozování fenomenologie. Kurs
může zároveň sloužit jako svého druhu úvod do filosofie.
Přednáška sleduje jak věcné, tak historické motivy. Obsahově se
orientuje především na velkou fenomenologii meziválečného období
(pozdní Husserl, raný Heidegger).
Seminární čtení jsou nabízena dvě: jedno je určeno pro začátečníky a
méně pokročilé, druhé pro pokročilejší. V obou budou probírány v
podzimním semestru Karteziánské meditace Edmunda Husserla a v jarním
semestru Heideggerovo Bytí a čas.
Atestace:
Zápočty se udělují za účast v semináři a 1 referát (obvykle shrnutí
minulého semináře) za semestr. Známkovaná písemná práce v rozsahu 2 500
slov (tj. 8-10 "normostran") pro studenty 1. ročníku, 3 000 slov pro 2.
ročník, 3 500 pro 3. ročník a 4 000 pro jakýkoli vyšší.
Literatura
povinná:
Edmund Husserl, Cartesianische Meditationen / Karteziánské meditace
Martin Heidegger, Sein und Zeit / Bytí a čas
Další literatura (z ní musí studenti 2. ročníku přečíst
nejméně 1 položku, vyšší ročníky 2):
a) primární
• Franz Brentano, Vom Ursprung sittlicher Erkenntnis / O původu
mravního poznání
vEdmund Husserl, "Philosophie als strenge Wissenschaft", in:
Husserliana XXV
- , Ideen zu einer reinen Phänomenologie und phänomenologischen
Philosophie I / Ideje k čisté fenomenologii a fenomenologické filosofii
I
- , "Der Encyclopaedia Britannica Artikel: Vierte, letzte
Fassung", in: Husserliana IX, s. 277-301
- , "Nachwort zu meinen 'Ideen zu einer reinen Phänomenologie und
phänomenologischen Philosophie'", in: Husserliana V, s. 138-162.
- , Die Krisis der eurpäischen Wissenschaften und die
transzendentale Phänomenologie / Krize evropských věd a
transcendentální fenomenologie
• Martin Heidegger, Was ist Metaphysik? / Co je metafyzika?
- , Vom Wesen der Wahrheit / O bytostném určení pravdy
- , "Der Ursprung des Kunstwerkes", in: Holzwege / "Původ
uměleckého díla", Orientace
- , "Die Frage nach der Technik", in: Vorträge und Aufsätze /
"Otázka techniky", in: Věda, technika a zamyšlení
- , "Das Ding", in: Vorträge und Aufsätze / "Věc", in: Básnicky
bydlí člověk
• Roman Ingarden, Das literarische Kunstwerk I Umělecké dílo
literární
• Eugen Fink, VI. Cartesianische Meditation
• Jean-Paul Sartre, "La transcendance de l'ego" /
"Transcendence ego"
• Maurice Merleau-Ponty, Phénoménologie de la perception
• Jan Patočka, "Fenomenologie a přirozený svět"
b) sekundární
• Rudolf Bernet, Iso Kern, Eduard Marbach, Edmund Husserl:
Darstellung seines Denkens / An Introduction to Husserlian Phenomenology
• Walter Biemel, Heidegger / Martin Heidegger
• Jacques Derrida, L'origine de la géometrie de Husserl /
"Husserlův Původ geometrie"
• Lester Embree (ed.), Encyclopedia of Phenomenology
• Günter Figal, Martin Heidegger: Phänomenologie der Freiheit
• Jean Grondin, Úvod do hermeneutiky
• Klaus Held, "Einleitung", in: Husserl, Ausgewählte Texte I,
II (ed. K. Held)
• Theodore Kisiel, The Genesis of Heidegger's Being and Time
• Dermot Moran, Introduction to Phenomenology
• Jan Patočka, Úvod do Husserlovy fenomenologie
- , Úvod do fenomenologické filosofie
• Otto Pöggeler, Der Denkweg Martin Heideggers
• Herbert Spiegelberg, The Phenomenological Movement
• Ernst Tugendhat, Der Wahrheitsbegriff bei Husserl und
Heidegger
c) pomocná k seminární četbě
• Hildegard Feick, Index zu Heideggers 'Sein und Zeit'
• Roman Ingarden, "Uwagi krytyczne do Medytacji
kartezjańskich", in: Husserl, Medytacje kartezjańske, s. 237-291
• Andreas Luckner, Martin Heidegger: »Sein und Zeit«
• Paul Ricoeur, "Études sur les 'Méditationes Cartésiennes'",
Revue philosophique du Louvain 52 (1954), s. 75-109 / "A Study of
Husserl's Cartesian Meditations I-IV", in: Husserl: An Analysis of His
Phenomenology, s. 82-114
- , "Husserl's Fifth Cartesian Meditation", in: Husserl: An
Analysis of His Phenomenology, s. 115-142
• Thomas Sheehan, Robert Palmer (edd.), "Husserl's Marginal
Notes in Being and Time", in: Husserl, Collected Works VI, s.
264-422 (něm. / angl.)
Josef MOURAL: Pozvání
k četbě velkých textů evropské filosofické tradice (Platón, Kant,
Heidegger)
Doporučeno pro studenty nefilosofických
oborů FF jako
splnění požadavku z filosofie
v rámci společného základu.
Dvousemestrový kurs je určen především pro
ty neoborové studenty, kteří si vždycky přáli číst knížky, jako je
Kantova Kritika čistého rozumu
(1781), Platónova Obrana Sókrata
(1. polovina 4. stol. př. n. l.) či Heideggerovo Bytí a čas (1927). Je
- návrhem, aby své předsevzetí dále neodkládali a přečetli si je – nebo, v případě nedostatku času, vybrané pasáže z nich – v nadcházejícím akademickém roce,
- nabídkou odborné pomoci při této četbě (v podobě přednášek a diskusní skupiny), a
- příležitostí probírat své čtenářské zkušenosti s družinou podobně starých a podobně pokročilých spolučtenářů a spolučtenářek (na webové a/nebo reálné diskusní skupině).
Kurs může být vhodný i pro ty, kdo tyto knihy už mají přečtené, ale dosud jim v nich není všechno jasné (ty, kdo je mají přečtené a všechno jim v nich jasné je, prosím naopak o návštěvu ve svých konzultačních hodinách: rád bych se s nimi poradil o řešení jistých sporných bodů, které mě velice zajímají).
Probereme několik Platónových dialogů (Obrana Sókrata, Ústava, Menón aj.), Kantovu Kritiku čistého rozumu a část Základů metafyziky mravů a Heideggerovo Bytí a čas. Podíváme se dále na krátké pasáže z dalších velkých autorů (Aristotelés, Tomáš Akvinský, Descartes aj.) a v přednáškách zasadíme probírané autory do celkového obrazu filosofie příslušné epochy. Všechny probírané texty jsou k dispozici v dosti dobrých českých překladech.
Předběžné znalosti se nevyžadují. Kurs lze absolvovat i bez toho, že by si člověk příslušné texty průběžně četl, ale s četbou to ovšem je intenzivnější zkušenost (účast v diskusní skupině je dobrovolná). Vrstevnatá skladba kursu (přednáška, konzultace, diskusní skupina) by měla napomoci tomu, aby ti nejbystřejší neměli pocit, že jsou podceňováni, a ti ostatní, že kurs je určen pro někoho chytřejšího než oni.
Atestace:
Zkouška: student může zvolit (a) faktografický písemný test z dějin
filosofie (v rozsahu Höffding - Král, 2. vydání) nebo (b) ústní zkoušku
z přednášené látky. Pokud jde na obojí, dostává známku podle lepšího
výsledku. Do známky mohou kladně přispívat (v krajním případě až do
výšky 100%) výkony v diskusních skupinách. Krátké otázky k písemné
zkoušce jsou vyvěšeny na nástěnce společného základu (ÚFaR) a k okopírování jsou též ve složce ke kursu v knihovně ÚFaR.
Josef MOURAL:
Cvičení ve filosofické četbě (diskusní skupina)
Jednosemestrový výběrový kurs, vhodný pro začátečníky a neoborové studenty. Účastníci spolu čtou a diskutují text, v tomto případě vybrané pasáže z Patočkových skript Sókratés.
Atestace:
Za průběžnou aktivní účast (+ 1 referát, obvykle shrnutí minulého semináře) lze udělit zápočet. Ke zkoušce je třeba dále písemné práce v rozsahu (podle ročníku) od 1 500 slov (tj. 5-6 "normostran").
Milan MRÁZ: Aristotelova filosofie, její vznik,
historická východiska a výkladové principy
Anotace:
Cílem semináře je seznámit posluchače s hlavními myšlenkami
Aristotelovy filosofie a její kategoriální výbavou. Pozornost je
věnována především Aristotelově logice, přírodní filosofii a výkladům
logicko-ontologické problematiky (soubor Metafysika). Posluchači se
seznámí s Aristotelovým pojetím kategorií, subjekt-predikátových soudů,
modálních funktorů, kategorického sylogismu, deduktivní výstavby vědy,
dialektické metody, přírody a přirozenosti, příčin, pohybu, místa,
času,
kontinua, psychických procesů, první filosofie, podstaty, prvotního
zdroje vesmírného pohybu a dobra. Výklad je koncipován tak, aby
osvětlil
i základní souvislosti mezi učením Aristotela a výsledky jeho
předchůdců
a současně umožnil orientaci v dalším vývoji aristotelismu. Každý rok
jsou do výkladu zahrnuty informace o nových výsledcích aristotelského
bádání. V druhé části semináře je výklad doplňován četbou relevantních
úseků Aristotelových spisů, především v českých překladech. Při četbě
se
využívá komentářové literatury a překladů jednotlivých spisů do dalších
evropských jazyků, pozornost se věnuje i původnímu řeckému znění
Aristotelových textů.
Povinná literatura:
• PATOČKA, J. Aristoteles : jeho předchůdci a dědicové.
Praha, 1964 [vybrané kapitoly].
• GRAESER, A. Dějiny filosofie II. Praha, 2000
[kapitola o Aristotelovi].
• MACHOVEC, D. Skripta z dějin antické filosofie.
• Encyklopedie antiky. Praha, 1974 [relevantní hesla].
Výběrová literatura:
• 3 knihy z Aristotelových spisů.
• BERKA, K. Aristoteles. Praha, 1966.
Texty českých překladů relevantních úseků
Aristotelových spisů budou k dispozici v Knihovně ÚFaR FFUK. Anglické
překlady všech Aristotelových děl jsou k disposici na internetové
adrese: http://classics.mit.edu/Browse/browse-Aristotle.html
Milan MRÁZ: Řecké minimum - četba Aristotelových Kategorií
Jednosemestrální kurs (zimní semestr). Cílem semináře je poskytnout základní znalosti potřebné pro čtení řeckých filosofických v jazyce originálu. Při zahájení četby se nepředpokládá u účastníků znalost řečtiny, proto se v průběhu semináře postupně objasňují její gramatické kategorie a rozšiřuje slovní zásoba. Seminář směřuje k tomu, aby po jeho ukončení byli účastníci schopni se dostatečně orientovat v přečteném textu, a to po obsahové i jazykové stránce, a současně aby získali předpoklady pro práci s dalšími řeckými filosofickými spisy.
Povinná literatura:
• Aristotelis Categoriae, ed. L. Minio- Paluello, Oxford 1949;
• Aristoteles: Kategorie, př. A. Kříž, Praha 1958;
• Mráz M. : Klíč k četbě Aristotelových Kategoriíí 1-5 (studijní text k disposici na ÚFaR FF-UK)
Doporučená literatura:
• Prach V.: Řecko-český slovník, Praha 1942 (event. reprint);
• Mluvnice řeckého jazyka, Niederle J. a kol., Praha 1956 (event. reprint)
• Aristoteles: Kategorien, übers. Kl. Oehler, Berlin 1994
(Samostatné pokračování cyklu na téma Nová fenomenologie ve Francii: Fenomén jako takový a tělo jako fenomén.)
Cílem semináře je úvod do současné fenomenologické literatury francouzského jazyka. Na základě vybraných textových pasáží budou v tomto školním roce prezentováni tito autoři: Edmund Husserl, Jan Patočka, Michel Henry. Výběr textů, které budou přeloženy do čestiny, se bude řídit dvěma ohledy. Za prvé se chci zabývat otázkou "co je fenomén?" a pokusit se ukázat, jak tato pro fenomenologii obecně ústřední otázka souvisí u jednotlivých autorů s jejich filosofickou pozicí. Za druhé budu k seminární četbě vybírat i texty obsahující konkrétní analýzy týkající se těla jako fenoménu.
Literatura:
• E. Husserl, V. Logische Untersuchung, Halle 1901
• E. Husserl, Idea fenomenologie, Praha 2001
• E. Husserl, Ideje k čisté fenomenologii a fenomenologické filosofii, I. a II. kniha, Praha 2003 a 2004.
• J. Patočka, Úvod do fenomenologie E. Husserla, in: Filozofický časopis 1966/67
• J. Patočka, Subjektivismus Husserlovy fenomenologie a možnost „a-subjektivní“ fenomenologie (1970), česky zatím nevyšlo
• J. Patočka, Dva texty k Husserlově fenomenologii, in: E. Husserl, Idea fenomenologie, Praha 2001
• J. Patočka, Vom Erscheinen als solchem, Freiburg/München 2000
• M. Henry, Quatre principes de la phénoménologie, in: «Revue de Métaphysique et de Morale», 1 (1991) 3-26.
• M. Henry, Le corps vivant, in: «Cahiers de l'École des Sciences Philosophiques et Religieuses», 18 (1995) 71-98.
• M. Henry, Incarnation, Paris 2001.
Lubomír
ONDRAČKA: Dějiny indických náboženství
Cílem přednášky je podat základní přehled dějin indických náboženství od nejstarších dob po současnost. Předmětem našeho zájmu budou pouze autochtonní náboženské tradice. Důraz bude kladen na zachycení historické proměny indického náboženského prostoru, stranou tudíž zůstanou současné náboženské reálie. Přednáška bude doprovázena promítáním ilustrativního obrazového materiálu.
Cílová skupina
Kurs je určen především studentům nižších ročníků religionistiky, kterým se započítává jako splnění položky Indická nábožentsví (126, 226, 136), a studentům úvodních ročníků indologických oborů.
Vstupní znalosti
Kurs nepředpokládá žádnou předchozí znalost tohoto tématu.
Náročnost kursu
Samotné přednášky jsou informačně dosti bohaté, nejsou ale obtížné na pochopení a jejich sledování nevyžaduje téměř žádný myslitelský výkon. Naproti tomu poměrně náročný je atest (viz níže).
Provázanost s jinými kursy
Studenti s vážnějším zájmem o dějiny indických náboženství si mohou tuto látku prohloubit na souběžně probíhajícím semináři Indická náboženství v textech, který je koncipován tak, aby rozšiřoval znalost zde odpřednášené látky pomocí rozboru pramenných textů. Zájemci o nejstarší podobu indického náboženství mohou navštěvovat jednosemestrovou přednášku Védismus, jež je rozvedením přednášky (3) a (4) tohoto kursu. Dle zkušenosti studentů z minulých let je přednáška vhodná i pro absolventy obdobných kursů J. Strnada (UJCA: Úvod do dějin indických náboženství a Hinduismus), neboť každý z pedagogů pojímá téma z různé perspektivy a s různými důrazy, takže seznámení se s oběma pohledy studentům umožní vytvořit si plastičtější obraz této látky.
Atestace:
Přednáška je obvykle zakončena zkouškou, v odůvodněných případech je možné požádat o jinou formu atestace.
1. Kolokvium: krátký pohovor ověřující znalost základních fakt z odpřednášené látky.
2. Zápočet: jako kolokvium plus písemná práce (dle povahy tématu cca 10-15 stran).
3. Zkouška: absolvování zkoušky předpokládá nastudování veškeré předepsané literatury, její rozsah tedy výrazně přesahuje objem odpřednášené látky. Samotná zkouška se skládá z odpovědi na vylosovanou trojotázku a má následující strukturu:
(0) příprava (cca 10 minut)
(1) hlavní téma (cca 30 minut)
(2) předepsaná četba (cca 10-15 minut)
(3) vysvětlení pojmu (cca 5-10 minut).
Tedy např.: 1/ džinismus, 2/Buddhovy rozpravy 3/nirguna. Zkušební otázky budou předem známy, jejich kombinace však nikoliv.
Předepsaná literatura:
• Bhagavadgíta. Ze sans. přel. J. FILIPSKÝ a J. VACEK. Praha: Odeon, 1976. 203 s. Živá díla minulosti, sv. 80. [P6.3-Fil-1,a]
• Buddhovy rozpravy, sv. 1. Z páli přel. M. ROZEHNAL. Praha: DharmaGaia a Sdružení přátel Indie, 1994. 38 s. ISBN 80-901225-8-2. [Q3-Bud-1/1,a,b]
• Duchovní prameny života: stvoření světa ve starých mýtech a náboženstvích. 2. rozš. vyd. Praha: Vyšehrad, 1997. 543 s. ISBN 80-7021-223-3; s. 233-325. [I5-Duch-1,a]
• LOPEZ, DONALD S. (ed.). Religions of India in Practice. Princeton (NJ): Princeton University Press, 1995. xvi, 655 p. ISBN 0-691-04324-8. Povinně je třeba přečíst strany: 3-158, 375-388, 412-417, 449-461, 533-546, 598-626, 637-648; ostatní je doporučené. [P18-Lop-1a,b]
• Mahábhárata aneb Velký boj. Podle staroindického orig. vypráví V. MILTNER. Praha: Albatros, 1988. 377 s. [P6.2-Mil-1]
• Upanišady. Ze sans. přel. D. ZBAVITEL. Praha: DharmaGaia, 2004. [Vyjde v listopadu.] Je třeba přečíst jednu z velkých upanišad (buď Brhadáranjaku nebo Čhándógju) a všechny malé krom Maitrí.
• VÁLMÍKI. Rámájanam. Ze sans. přebásnil O. FRIŠ. Praha: SNKLHU, 1957. 189, xix s. Nesmrtelní, sv. 34. [P6.1-Val-1]. Případně: Rámájana. Podle sans. textu převyprávěl D. ZBAVITEL. Praha: Argo, 2000. 215 s. ISBN 80-7203-264-x. [P6.1-Zba-1,a]
• Védské hymny. Z védského jazyka přel. O. FRIŠ. Studii napsal P. VAVROUŠEK. 3. rozš. a rev. vyd. Praha: DharmaGaia, 2000. 203 s. Prameny hinduismu, sv. 1. ISBN 80-85905-62-0. [P4-Fri-1,a,b]
• ZBAVITEL, D. (ed.). Bohové s lotosovýma očima: hinduistické mýty v indické kultuře tří tisíciletí. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 1986. 455 s. (2. vyd. [reprint], 1997. ISBN 80-7021-215-2). [P3-Zba-2,a,b,c]
• ZBAVITEL, D. a J. VACEK. Průvodce dějinami staroindické literatury. Třebíč: Arca JiMfa, 1996. 537 s. ISBN 80-85766-34-5; s. 5-173, 394-461. [P18-Zba-1,a]
Předběžný sylabus - zimní semestr:
(1) 4. 10. 2004: Úvodní hodina
Technické formality. Charakteristika kursu. Vstupní předpoklady. Různé možné přístupy k tématu přednášky. Obecné problémy studia indických náboženství. Problém transliterace a transkripce. [PDF]
(2) 11. 10. 2004: Náboženství protoindické civilizace a problém “á/Árjů”
Základní charakteristika protoindické civilizace. Možnosti a způsoby rekonstrukce jejího náboženství. Materiální doklady. Problém etnicity a vztahu k védismu: “Aryan invasion theory”. Politicko-nacionalistický kontext. [PDF]
(3) 18. 10. 2004: Védismus
Textové zdroje védismu. Védský pantheon a nejvýznamnější mýty. Raný védský rituál. Sómová oběť. Kosmogonie. Theogonie. Anthropogonie. Kosmologie. Eschatologie. [PDF]
(4) 25. 10. 2004: Bráhmanismus
Textové zdroje bráhmanismu. Bráhmanské hierarchizace a homologie. Tradiční typologizace a obecná struktura védských rituálů. Velké slavnostní obřady (šrauta). Pravidelné a menší domácí obřady (grhja). [PDF]
(5) 1. 11. 2004: Asketické tradice a upanišady
Nejstarší asketické tradice. Proměna náboženských představ kol r. 500 př.o.l. a reakce na ní. Náboženské spektrum této doby. Upanišadoví myslitelé. Textový korpus upanišad. Základní pojmy. Různá pojetí “duše”. [PDF]
(6) 8. 11. 2004: Džinismus
Vznik a rané dějiny džinismu dle samotné tradice. Akademický výklad vzniku a dějin džinismu. Džinistická literatura. Základní body nauky. Džíva/adžíva. Pojetí karmy. Džinistická logika. [PDF]
(7) 15. 11. 2004 Raný buddhismus
Nástin raných dějin buddhismu. Nábožensko-sociální situace v Indii v Buddhově době. Buddha: legendární životopis a možnost rekonstrukce skutečnosti. Buddhistická literatura. Základní body Buddhova učení: čtyři vznešené pravdy. [PDF]
(8) 22. 11. 2004: Pojem “hinduismus” a obecná charakteristika hinduistických náboženství
Existuje náboženství jménem hinduismus? Dějiny termínu hinduismus. Různá možná pojetí hinduismu. Charakteristické rysy (prototypy) hinduistických náboženství. Negativní vymezení. Pozitivní vymezení. Některé základní pojmy a představy: varnášramadharma; cíle lidského žití: dharma, artha, káma.. [PDF]
(9) 29. 11. 2004: Náboženství eposů a purán
Rámájana: základní charakteristika. Obraz náboženství dle Rámájany. Mahábhárata: problém rozsahu a nesourodosti. Výpovědní hodnota eposů a jejich význam. Purány: encyklopedie hinduismu. Puránská kosmografie a pojetí času. Puránský hinduismus.
(10) 6. 12. 2004: Filosoficko-theologické školy
Problematičnost pojmu “indická filosofie”. Základní obecné rysy indické filosofie a důvody obtížnosti jejího studia. Různá hlediska třídění. Filosofie jazyka. Tradiční šestice škol: sámkhja, jóga, mímámsá, védánta, njája, vaišéšika.
(12) 13. 12. 2004: Mahájánový buddhismus
Otázka vzniku mahájány. Vztah k ostatním buddhistickým tradicím. Literární zdroje. Ústřední pojmy mahájány: pradžňá a bódhisattva. Nejvýznamnější filosofické školy. Nágárdžunova madhjamaka a její klíčové pojmy: svabháva a šúnjatá. Jógáčára.
Pozn.: V lednu 2005 se přednáška nekoná.
Letní semestr
(13) Raný višnuismus a menší tradice
Spojení různých tradic do postavy Višnua. Višnuovy podoby. Přehled významnějších višnuistických tradic: vaikhánasové, páňčarátrové a bhágavatové. Puránský višnuismus. Menší tradice: saurové, gánapatjové a kárttikéjovci.
(14) Bhakti a višnuistická védánta
Nejstarší stopy bhakti. Bhagavadgítá. Tamilské bhakti: zdroje, charakteristika, proudy. Theologie višnuistického bhakti: višnuistická védánta. Rámánudžova višištádvaita. Nimbárkova dvaitádvaita. Madhvova dvaita. Vallabhova šuddhádvaita.
(15) Višnuistické tradice
Šrívaišnavové. Náthamuni a jeho činnost. Linie áčárjů. Rámánudža jako organizátor. Schizma šrívaišnavů: důvody a výčet rozdílů. Bengálský višnuismus. Zdroje. Čaitanja a jeho činnost. Šestero gósváminů. Theologie čaitanjismu. Různá pojetí Rádhy.
(16) Tantrismus
Problémy studia tantrismu. Postaveni tantrismu ve spektru indických náboženství. Textové zdroje. Charakteristické rysy. Cíle a prostředky. Vztah k védské tradici. Theologicko-filosofické pozice.
(17) Šivaismus a šivaistické tradice
Postava Šivy. Možné zdroje. Nejdůležitější Šivovy podoby. Puránský šivaismus. Šivaistické netantrické tradice: atimárga a mantramárga. Pášupatové. Kálámukhové. Lingájatové/vírašaivové. Šaivasiddhánta. Tamilská šaivasiddhánta.
(18) Šaktismus a šaktistické tradice
Pojem šakti v indickém myšlení. Postava Déví. Základní rysy šaktismu. Dějiny uctívání bohyně v Indii. Textové zdroje. Vztah tantrismu a šaktismu. Nejvýznamnější bohyně: Durgá, Kálí, Čámundá, Kámákhjá, skupina matiček, Dašamahávidjá.
(19) Tantrické tradice
Problém původu tantrismu: představení různých teorií. Nástin dějin formování tantrismu. Geografické rozložení. Višnuistické tradice: páňčarátrové a sahadžíja. Šivaistické tradice: kápálikové, aghóríové, náthové a kaulismus - trika, krama a pratjabhidžňá. Kéralský tantrismus.
(20) Santové a sikhismus
Obecné rysy santismu. Tři pilíře: nám, satsang, satguru. Maráthský santismus. Bůh Vithóbá/Viththala a tradice várkarí. Maráthští santové: Džňánéšvar, Námdév, Éknáth a Tukárám. Severoindický santismus (nirguna bhakti). Santové: Rámánand, Kabír a Dádú. Gurú Nának a sikhismus.
(21) Neohinduismus
Historicko-politický a náboženský kontext vzniku neohinduismu. Vztah hinduismu a neohinduismu. Bengálská reformní hnutí: Rámmohan Ráj, Bráhmasamádž, Debendranáth Thákur, Kéšabčandra Sén. Dajánanda Sarasvatí a Árjasamádž.
(22) Neovédánta a současný bráhmanský hinduismus
Velké postavy moderní doby: Rámakrišna, Vivékánanda, Thákur, Rádhakrišnan, Aurobindo, Krišnamúrti. Neovédánta a její vliv. Významné řády: dašanámí, nágové, Ramakrishna Mission. Současní guruové. Politizace hinduismu (hindutva).
(23) Současná náboženská scéna: nehinduistická náboženství
Možnosti popisu dnešního stavu. Indie jako soubor menšin. Muslimové. Křesťané. Sikhové. Buddhisté. Džinisté. Pársové. Židé.
(24) Současná náboženská scéna: hinduistická náboženství
Struktura tzv. “hinduistické většiny”. Antropologický korektiv: hledání dichotomie (great/little tradition, classical/folk, learned/popular apod.). Moderní městský hinduismus. Klasický bráhmanský hinduismus. Lidový, vesnický hinduismus. Jeho pantheon. Ochranné bohyně. Chrámy. Krvavé oběti.
(25) Vzájemné pochopení Indie a Evropy
Dějiny kontaktů Indie a Evropy. Úloha misionářů. Britská kolonializace a orientalisté. Deisté, osvícenci a racionalisté. Němečtí filosofové: romantikové, Hegel, Schopenhauer a Nietzsche. Typologizace reakcí Západu na setkání s Indií. Dědictví orientalismu.
Cílová skupina
Seminář je primárně určen posluchačům přednášky Dějiny indických náboženství, kteří mají zájem si obsah přednášky dále prohloubit a dokumentovat na primárních textech. Kurs je vhodný především pro studenty prvního a druhého ročníku religionistiky, kterým se započítává jako splnění položky Seminář k dějinám náboženství (141, 142, 222), a pro posluchače nižších ročníků indologických oborů.
Vstupní znalosti
Účast na semináři předpokládá buď souběžnou návštěvu přednášky Dějiny indických náboženství, nebo znalost její látky z předchozího (samo)studia. Nevyžaduje se schopnost četby v žádném pramenném jazyce, byť alespoň částečná znalost některého z nich (zejména sanskrtu) je vítána. Vzhledem k tomu, že jen minimum textů je dostupné v českém jazyce, k účasti na semináři je nutná velmi dobrá znalost angličtiny a též schopnost četby sekundární literatury v některém dalším světovém jazyce (němčina či francouzština).
Náročnost kursu
Seminář je koncipován jako úvodní, takže bude klást na jeho účastníky nevysoké nároky. Větší důraz bude kladen na formální zvládnutí „referátu“, než na jeho obsahovou bezvadnost.
Provázanost s jinými kursy
Seminář bude úzce propojen s přednáškou Dějiny indických náboženství, a to tak, že nakolik to přednášená látka umožní, bude téma přednášky na semináři dokumentováno a prohloubeno četbou a interpretací vhodného textu.
Požadavky na atesty
(1) Každý účastník bude mít povinnost připravit zhruba dvakrát za semestr polovinu semináře, to znamená, že bude muset nastudovat zadanou sekundární literaturu k patřičnému textu a vést cca třicetiminutovou četbu.
(2) Každý student odevzdá nejpozději den před seminářem (limit je pondělí osobně do 18 hodin či e-mailem do 22 hodin) úlohu zadanou na minulé hodině. Zpravidla půjde o pokus o vlastní interpretaci, souhrn či srovnání obvykle v rozsahu nejvýše jedné normostrany (1800 znaků či 300 slov). Tolerance pozdních odevzdání je dvakrát za semestr.
(3) Účast na semináři 75%. Pozdní příchod o více než deset minut bude počítán jako absence.
Cílová skupina
Seminář je určen pokročilejším studentům, kterým je vlastní schopnost hlubší analýzy nábožensko-filosofického textu. Dle zkušenosti z minulé četby se mohou semináře s úspěchem účastnit i studenti, kteří se nespecializují na indická náboženství, jsou však ochotni ponořit se do myšlenkového světa kašmírského šivaismu.
Vstupní znalosti
Buď
(1) absolvování předchozí četby; nebo
(2) nastudování přečteného textu (prvních deset veršů) z literatury (podrobnosti budou zveřejněny týden před začátkem semestru zde).
Dále účast na kursu předpokládá výbornou znalost angličtiny a alespoň základní orientaci v terminologii a problematice indického náboženského prostoru.
Náročnost kursu
Seminář klade na všechny účastníky poměrně značné nároky a vyžaduje nemalý myslitelský výkon. Samotný text je na pochopení dosti obtížný a příprava výkladu jediného verše (více se obvykle na jedné hodině nedá zvládnout) zabere hodně času. Náročné bývají i debaty při samotné četbě.
Provázanost s jinými kursy
Seminář navazuje na četbu uskutečněnou v LS 2003. Tehdy jsme přečetli prvních deset veršů. Teď budeme po úvodní opakovací hodině pokračovat četbou jedenáctého.
Atestace
Standardním zakončením kursu je zápočet za každý semestr. Ten bude udělen za přípravu výkladu několika veršů a aktivní účast při četbě.
Základní literatura
• Dyczkowski, Mark S. G. The Stanzas of Vibration: The Spandakarika with Four Commentaries. Varanasi: Dilip Kumar Publishers, 1994.
• Singh, Jaideva. Spanda-Karikas: The Divine Creative Pulsation. Repr. Delhi: Motilal Banarsidass, 1994.
Doplňující literatura
Vše, co je v katalogu pod předmětovou skupinou „šivaismus kašmírský“.
Jednosemestrová přednáška přinášející základní přehled védského náboženství. Největší důraz bude kladen na rituální složku védismu, menší na mytologii.
Cílová skupina
Studenti prvního cyklu religionistiky, kteří si chtějí rozšířit své poznání indického náboženského prostoru. Dále ti, které zajímá jak vypadá náboženství, kdé ústřední složkou je rituál propracovaný a domýšlený do nejmenších podrobností.
Vstupní znalosti
Nepředpokládá se žádná předchozí znalost látky.
Náročnost kursu
Přednáška nebude náročná, bude spíše deskriptivní. Jistá potíž může spočívat v nemalém množství technických termínů a jmen, které si bude třeba osvojit.
Provázanost s jinými kursy
Na tento úvodní kurs bude v LS navazovat přednáška Interpretace védského rituálu. Kdo by chtěl navštěvovat tento letní kurs, měl by být obeznámen s látkou této zimní přednášky.
Atestace
Standardním zakončením kursu je ústní zkouška. Její úspěšné zvládnutí předpokládá nastudování látky v rozsahu přednášky (je možné i na základě literatury) a přečtení předepsaného titulu.
Předepsaná literatura
• Védské hymny. Z védského jazyka přel. O. FRIŠ. Studii napsal P. VAVROUŠEK. 3. rozš. a rev. vyd. Praha: DharmaGaia, 2000. 203 s. Prameny hinduismu, sv. 1. ISBN 80-85905-62-0. [P4-Fri-1,a,b]
Lubomír
ONDRAČKA: Džinismus
Jednosemestrová úvodní přednáška. Cílem kursu je podat základní, ale přitom celistvý pohled na tuto indickou náboženskou tradici. Témata jednotlivých přednášek: Prostředí zrodu džinismu, Rané dějiny dle džinistické tradice, Mahávíra, Dějiny šíření a rozkvětu džinismu, Literatura (tradování nauky a problém tzv. kánonu), Epistemologie a dialektika, Ontologie, kosmografie a pojetí času, Karma, Život džinistického laika, Život džinistického mnicha, Rituální praxe, Současný stav džinistické obce.
Cílová skupina
Přednáška je vhodná pro všechny studenty religionistiky, kteří se zajímají o indický náboženský prostor. Přínosná je i pro ty, jež se na Indii nespecializují, neboť džinismus představuje v mnoha ohledech ojedinělý světonázorový systém a nastoluje tak pozoruhodné religionistické otázky obecného charakteru (např. problém neexistence nejvyšší božské bytosti, funkce a smysl rituálu). Studenti religionistiky si mohou tento kurs zapsat jako výběrový.
Vstupní znalosti
Nepředpokládá se žádná předchozí znalost látky. Základní orientace v problémech a terminologii indického náboženského prostředí je výhodou, nikoliv však podmínkou.
Náročnost kursu
Samotná přednáška má přehledový charakter a není obtížná na pochopení. Náročnější je množství termínů a konceptů, které je třeba si osvojit. Džinistická vášeň pro klasifikaci a hierarchizaci vyhovuje studentům se systematickým a analytickým myšlením.
Provázanost s jinými kursy
Tato přednáška nesouvisí přímo s žádným dalším kursem. Je rozvedením přednášky Džinismus z Dějin indických náboženství.
Požadavky na atesty
Standardním zakončením kursu je zkouška. Jejím obsahem bude odpřednášená látka. Zkoušku je též možné složit z nastudované literatury (viz níže). Lze získat i zápočet, ten bude udílen za písemnou práci zpracovávající dohodnuté téma na základě pramenných džinistických textů (v anglických překladech).
Základní literatura [v semestrálním aparátu]
• Dundas, Paul. The Jains. 2nd ed. London: Routledge, 2002.
• Jaini, Padmanabh S. The Jaina Path of Purification. 1st pbk. ed. Delhi: Motilal Banarsidass, 1998.
| Předchozí anotace |
Rozvrh 2004/05 | Další anotace |
| © Moskyt |  |
Aktualizováno: 24.5.2005 |