FORMÁLNÍ NÁLEŽITOSTI PRACÍ K PZK, BZK A SZZK
PRO OBOR RELIGIONISTIKA

Práce musí splňovat obecné požadavky uvedené v SZŘ (čl. 9) a v aktuálním Opatření děkana k zadávání diplomových a bakalářských prací. Dále uvádíme bližší specifikaci pro obor religionistika.

  1. Zadání, odevzdání a téma

    1. Vedoucího práce si student volí samostatně a domluví se s ním na tématu své práce. Zvolí-li si student za vedoucího práce odborníka, který není zaměstnancem ÚFaR, musí předem o schválení požádat vedení religionistické sekce ústavu.

    2. Téma postupové práce musí být zadáno a schváleno vedením ÚFaR nejpozději půl roku před plánovaným termínem PZK; termín pro zadání tématu bakalářské a diplomové práce upravuje aktuální Opatření děkana k zadávání diplomových a bakalářských prací.

      Formuláře pro zadání práce jsou k dispozici na sekretariátu ÚFaR a zde ke stažení: PP, BP/DP. Vyplněný formulář s podpisem vedoucího práce je třeba odevzdat v jednom exempláři na sekretariátu ÚFaR ke schválení vedením ústavu.

    3. Zásadní změny v tématu a povaze práce, k nimž dojde po zadání postupové práce, je nutné předložit ke schválení vedoucímu práce. Změnu tématu diplomové / bakalářské práce schvaluje děkan na základě písemné žádosti studenta doporučené vedoucím příslušné základní součásti. Součástí žádosti je i nové zadání práce na předepsaném formuláři.

    4. Oponenta stanoví vedení ústavu po odevzdání práce.

    5. Práci je nutné odevzdat nejpozději 1 měsíc před konáním PZK, BZK či SZZK.

    6. Posudek vedoucího práce a oponenta bude k dispozici na sekretariátu nejpozději 3 pracovní dny před termínem PZK, a 5 pracovních dnů před termínem BZK či SZZK. Hodnotí-li u postupové práce jeden z posuzovatelů práci jako nedostatečnou, nemůže být student připuštěn ke skládání dalších částí PZK.

  2. Jazyk

    1. Postupové práce (PP), bakalářské práce (BP) a diplomové práce (DP) mohou být psány v jazyce českém či slovenském.

    2. Podohodě lze práci psát též v některém ze světových jazyků.

  3. Rozsah

    1. Doporučený minimální rozsah postupové práce je 40 normovaných stran (jedna normostránka = 30 řádků po 60 znacích). U bakalářské práce je minimální rozsah stanoven na 40 normovaných stran a u diplomové práce na 60 normovaných stran.

    2. V odůvodněných případech může být rozsah práce kratší. Jde zejména o původní a zřetelně přínosné studie, publikovatelné v odborných časopisech; zprávy z terénního výzkumu apod.

    3. Maximální rozsah PP (BP) je 60 normovaných stran, tj. 108 000 znaků v počítačové sazbě.

    4. Maximální rozsah DP je 80 normovaných stran, tj. 144 000 znaků v počítačové sazbě.

  4. Grafická úprava

    1. Písmo

      1. V počítačové sazbě smí být použit pouze typ písma vhodný pro dlouhé dokumenty (např. Times New Roman, Bodoni, Garamond apod.).

      2. Doporučená velikost písma je 12-13 pt pro základní text a 10-11 pt pro poznámkový aparát.

    2. Stránka

      1. Stránky musí být číslovány, a to včetně příloh. Ty je vhodné číslovat průběžně jako pokračování textu samotné práce.

      2. Doporučené okraje stránky (horní, dolní, pravý, levý) jsou 2,0-2,5 cm.

      3. Stránky mohou obsahovat záhlaví s číslem, případně názvem kapitoly.

      4. Doporučené řádkování je 1. Obsahuje-li práce ve větší míře transliterované výrazy se složitější diakritikou, je vhodné použít řádkování 1,1-1,2.

  5. Členění práce

    6. V případě bakalářské a diplomové práce je nutno dodržet ustanovení aktuálního Opatření děkana k zadávání diplomových a bakalářských prací. Interní specifikace pro PP, BP a DP z oboru religionistika:

    1. Titulní stránka

      1. Titulní stránka obsahuje jméno univerzity, fakulty a ústavu; obor studia; plný název práce; jméno autora a vedoucího práce; rok odevzdání.

    2. Obsah

      1. Obsah stojí na počátku práce, následuje ihned po titulní straně.

      2. Obsah je přehledně strukturován v souladu s členěním samotné práce.

      3. Stránky obsahu nejsou číslovány a nepočítají se do celkového rozsahu práce.

    3. Souhrn

      1. Souhrn představuje stručnou anotaci předkládané práce

      2. Obsahuje zařazení tematiky práce do širšího kontextu, který je srozumitelný i nespecialistovi v dané problematice.

      3. Vymezuje cíl a metodiku práce, shrnuje dosažené výsledky a závěry.

      4. Doporučený maximální rozsah souhrnu je 250 slov.

      5. U postupové práce je zapotřebí odevzdat krátkou (max. 15-ti řádkovou) anotaci také v elektronické podobě zasláním na e-mail sekretariátu ÚFAR (text bude použit v databázi prací studentů ÚFaR).

    4. Úvod

      1. Úvod obsahuje podrobné vymezení cíle práce, význam zvolené tematiky, důvod její volby a popis metodiky.

      2. Úvod může obsahovat stručnou anotaci jednotlivých kapitol práce.

    5. Rešerše

      1. Rešerše přináší komentovaný přehled dosud získaných poznatků české i světové vědy týkajících se tématu práce.

      2. Pracuje-li autor/ka ve větší míře s primárními prameny, je vhodné v rešerši podrobněji představit používané edice textů.

      3. Rešerše zevrubněji hodnotí zásadní sekundární literaturu k zpracovávanému tématu.

      4. Rešerše nemusí nutně tvořit samostatnou kapitolu a může být vhodně začleněna v samotné práci.

    6. Samotná práce

      1. Umožňuje-li to charakter tématu, je vhodné práci přehledně členit do kapitol, oddílů a pododdílů.

    7. Závěr

      1. Závěr shrnuje dosažené poznatky a odpovídá na otázku, zda byly splněny cíle práce vytčené v jejím úvodu.

      2. V závěru mohou být navrženy postupy a směry dalšího bádání.

    8. Bibliografie

      1. Bibliografie by měla obsahovat všechny primárně citované materiály. Rozhodně ji tedy doporučujeme sestavovat jako bibliografii úplnou, nikoliv jako výběrovou.

      2. Je-li opodstatněné zařadit do bibliografie i přehled sekundárně citovaných prací (tzv. „citace z druhé ruky"), je nutné tyto položky výrazně označit.

      3. Pracuje-li autor/ka s větším množstvím primárních textů, je vhodné bibliografii rozčlenit na primární a sekundární literaturu.

      4. Při uvádění bibliografických údajů doporučujeme respektovat normu ČSN ISO 690 Bibliografické citace. Obsah, forma a struktura. (K dispozici v knihovně ÚFaR.) U volitelně uveditelných údajů doporučujeme maximální variantu. Např.:

        1. Monografická publikace: Puhvel, Jaan. Srovnávací mythologie. Z angl. orig. přeložil Václav Pelíšek. 1. vyd. Praha: Nakl. Lidové noviny, 1997. 395 s. Edice Mythologie, Studie, sv. 2. (Přel. z: Comparative mythology. Baltimore: The John Hopkins Univ. Press, 1988.) ISBN 80-7106-177-8.

        2. Příspěvek v monografické publikaci: P. Oktor. The Avesta as source for the early history of the Iranians. In: Erdosy, George (ed.) The Indo-Aryans of Ancient South Asia. 1st Indian ed. New Delhi: Munshiram Manoharlal, 1997. (Orig. ed.: Berlin: Walter de Gruyter, 1995.) ISBN 81-215-0790-1; pp. 155-176.

        3. Článek v seriálové publikaci: Eliade, Mircea. „Spirit, Light, and Seed". History of Religions, 1971, vol. 11, no. 1, pp. 1-30.

    9. Ostatní součásti

      1. Na počátku práce musí být na samostatném listě uvedeno prohlášení o původnosti zpracování s vlastnoručním podpisem: „Prohlašuji, že jsem postupovou práci vypracoval/a samostatně a použil/a výhradně citovaných pramenů."

      2. Obsahuje-li práce významný počet citovaných či přeložených míst primárních textů, je vhodné připojit řejstřík těchto citací (Index locorum).

      3. Jsou-li v práci používány nějaké zkratky (časopisů, textů apod.) je nutné připojit seznam těchto zkratek.
         

  6. Poznámkový aparát

    1. Je-li to technicky možné a vyhovuje-li to charakteru práce, pak poznámky umisťujeme zásadně pod čáru na příslušné stránce.

    2. Nejsou-li poznámky pod čarou technicky možné, pak poznámkový aparát umístíme na konec práce a poznámky číslujeme průběžně.

    3. Nevyhovuje-li charakter poznámek umístění pod čarou (přílišná délka, obtížná sazba delších pasáží v neromanizovaném písmu apod.), je možné poznámky umístit na konec práce.

    4. Odkazy

      1. Při odkazování doporučujeme respektovat normu ČSN ISO 690 Bibliografické citace. Obsah, forma a struktura. Oproti této normě však rozhodně nedoporučujeme metodu číselných citací, užívanou téměř výhradně v technických a přírodních vědách.

      2. Metoda průběžných poznámek

        1. Odkaz má podobu poznámky pod čarou, případně poznámky na konci práce.

        2. Při první citaci je vhodné uvést plný bibliografický údaj.

        3. Při druhé a další citaci postačují základní údaje (autor a název).

        4. Neobsahuje-li práce soupis úplné bibliografie, musí druhá a každá následující citace odkazovat k poznámce s plným bibliografickým údajem. Rozhodně nedoporučujeme odkazovat pomocí „op. cit." či „cit. díl."

      3. Metoda prvního prvku a roku

        1. Odkaz může mít podobu poznámky nebo je zařazen přímo v textu, např.: „Podle jiného názoru (Puhvel, 1997, s. 110) ..."

        2. Struktura odkazu je: první prvek (autor, editor, název textu), rok vydání, citovaná strana.

        3. Citujeme-li od stejného autora více děl ze stejného roku, odlišíme je malým písmenem u roku, např.: Eliade, 1971b.

        4. Při této metodě musí práce obsahovat soupis úplné bibliografie, přičemž za prvním prvkem následuje rok.

      4. V práci lze použít právě jednu z uvedených metod. Rozhodně je nelze kombinovat. Přednost dáváme metodě průběžných poznámek, jelikož je pro čtenáře přehlednější.
         

  7. Transliterace a transkripce

    1. Je-li to technicky možné, doporučujeme pro termíny z jazyků neužívajících k zápisu latinku (např. indické jazyky) používat vědeckou transliteraci.

    2. Neexistuje-li standardně přejímaná vědecká transliterace (např. řečtina), užíváme takový přepis, který je v českém prostředí považovánza standardní. V případě nejasností konzultujte vedoucího práce.

    3. Jsou-li některé termíny s ohledem na zaměření práce okrajové (z jazykových oblastí, jimiž se práce podrobněji nezabývá), pak postačuje fonetická transkripce, obvyklá v českých odborných publikacích.
       

  8. Ostatní náležitosti

    1. PP musí být odevzdána ve dvou výtiscích, z toho 1 výtisk bez vazby (pro archivaci v knihovně)  a 1 vázaný (přípustné jsou všechny typy vazeb - kroužková, pevná, termovazba).

    2. Bakalářská / diplomová práce se odevzdává na sekretariát ÚFaR ve dvou tištěných exemplářích vázaných v tvrdých deskách (1 pro archivaci v knihovně, 1 pro archiv UK) a v jedné elektronické verzi na CD ROM.

    3. V případě počítačového zpracování smí být tisk oboustranný.

© Moskyt Domovská stránka Aktualizováno: 19.5.2009