Jakub Čapek

Myšlení Merleau-Pontyho v kontextu

Kurz si klade za cíl uvést do myšlení Merleau-Pontyho, které vychází z předpokladu, že při řešení tradičních filosofických problémů připadá přednostní úloha vnímání. V první části kurzu se pokusíme vyjasnit, co přesně znamená teze o „primátu vnímání“ a jaké z ní plynou důsledky. K tomu je zapotřebí upřesnit, jak se teze o primátu vnímání vztahuje ke klasickým naukám empirismu (Hume, Locke) na jedné straně, a na druhé straně k Descartově filosofii cogito. Tito autoři budou tvořit první „kontext“, v je teze o primátu vnímání srozumitelná. Druhým kontextem, vzhledem k němuž je třeba uvedenou tezi a myšlení Merleau-Pontyho vůbec vztáhnout, je fenomenologie, zejm. v podání Edmunda Husserla.

            Po vstupní části se přesuneme k systematickému výkladu několika pro Merleau-Pontyho důležitých témat: tělo, řeč, čas, dějiny. U těchto témat se pokusíme uvést do vztahu Merleau-Pontyho výklady s příspěvky předních myslitelů 19. a 20. století (v případě řeči např. s rozbory E. Husserla, F. de Saussura a L. Wittgensteina). V této části bude mít kurz širší záběr, aby pojednával nikoli již přednostně o jednom autorovi, nýbrž – pomocí několika omezených sond – o vybraných tématech filosofie 19. a 20. století.

Požadavky na získání atestu  (Z)

- referát v hodině (je třeba jej konzultovat s vyučujícími a připravit pro účastníky kurzu „handout“: argumentační strukturu referátu)

- nebo seminární práce, v níž autor spolehlivě vyloží přinejmenším dvě nauky probírané v kurzu a pokusí se uvést je do vztahu. Rozsah 2 500 – 3 000 slov. Termíny pro odevzdání seminárních prací: 30. leden 2010 (za zimní semestr), 15. červen (za letní semestr). Po těchto datech práce nebudou přijaty.