Martin PUTNA: Latinské a řecké myšlení na přelomu starověku a středověku

Dita RUKRIGLOVÁ: Maimonides a Averroes

Dita RUKRIGLOVÁ: Maimonides O životosprávě

Milan SOBOTKA: Hegelova Fenomenologie ducha

Milan SOBOTKA: R. Descartes: Úvahy o první filosofii II.

Anotace:
Cílem přednášky je uvedení do filosofického myšlení, resp. probouzení této schopnosti, a to nikoli cestou dějin filosofie, ale stručným obhlédnutím hlavních tématických oblastí, soustředěných kolem filosofie člověka: zkušenost a fenomén, prostor a čas, jazyk a řeč, pravda, vědění a věda, příroda a technika, společnost a instituce, já a ty, osoba a dějiny, náboženství, kultura a civilizace, člověk a svět.

Podmínky atestace pro studenty

Literatura:
• Sokol: Malá filosofie člověka.

Anotace:
Četba 9. knihy Aristotelovy Metafyziky a výňatků z komentáře Tomáše Akvinského a Jana Dunse Scota. Texty se budou číst v jazicích originálů.

Literatura:
• WOLF, URSULA. Möglichkeit und Notwendichkeit bei Aristoteles und heute. München : Fink, 1979.
• KNUUTILLA, SIMO. Modalities in medieval philosophy. London ; New York, 1993.

Inhalt:
Das Seminar setzt es sich zur Aufgabe, anhand des Textes "Die phänomenologische Methode" die fundamentale Kritik nachzuzeichnen, die Michel Henry an der klassischen Phänomenologie Husserls übt. Die Strukturen dieser Kritik sollen dabei genauso erarbeitet werden, wie die Möglichkeiten, die der Phänomenologie im Rahmen der damit verbundenen Radikalisierung eröffnet werden. Neben einer Analyse von Henry und Husserl sollen hierbei zudem ausgewählte Texte Patockas herangezogen werden, um mittels dieser die Bedeutung von Kritik und Radikalisierung im Rahmen der Phänomenologie noch klarer fassen zu können. Didaktik: Einführung in die Phänomenologie Henrys; gemeinsame Lektüre und Interpretation der Texte; bei Interesse vertiefende Impulsreferate und Exkurse

Literatur:
• HENRY, Michel. Die phänomenologische Methode. In Radikale Lebensphänomenologie. Freiburg ; München : Alber 1992, s. 63-212.
• HUSSERL, Edund. Die Idee der Phänomenologie [Fünf Vorlesungen]. Hamburg : Meiner, 1986. (Husserliana, Bd. II. Den Haag : Nijhoff, 1973).
• PATOČKA, Jan. Die Bewegung der menschlichen Existenz. Stuttgart : Klett-Cotta, 1991. Teil IV, "Schriften zur asubjektiven Phänomenologie", 265-452.

(Aristotelova Poetika na pozadí Platónovy filosofie a Sofoklova Krále Oidipa)

Anotace:
Kurs navazuje na loňský kurs "Mimésis a katharsis", jehož cílem bylo sledovat proměny některých klíčových myšlenek mezi Platónem a Aristotelem a během něhož byla podána interpretace prvních jedenácti kapitol Aristotelovy Poetiky. V zimním smestru budeme pokračovat v interpretaci Aristotelovy Poetiky a sledovat vybraná témata: soustředíme se především na problematiku hamartia, "viny" či "pochybení", budeme však (tak jako v prvém roce) i nadále sledovat otázku vztahu tragédie a filosofie a jejich vlivu na duši a její pathé, problematiku mimésis a katharsis v souvislosti s polaritou mythos-logos a otázky týkající se techné a jejího vztahu k praxis a k božskému. V letním semestru se pak budeme věnovat Sofoklově tragédii Oidipus král (a v menší míře i k dalším tragédiím) a otázce, do jaké míry a v jaké podobě můžeme v této pro Aristotela nepochybně paradigmatické tragédii klíčové motivy Poetiky skutečně nalézt.

Kurs není primárně zamýšlen jako četba textu v originále, k řeckému textu Aristotelovy Poetiky i Sofoklova Krále Oidipa se však budeme pravidelně obracet. Podmínkou udělení atestace je "patronát" nad vybranou částí Aristotelovy Poetiky, případně referát či písemná práce k zvolenému tématu. Absolvování loňského kursu není nutnou podmínkou.

Literatura:
a) vydání textu, překlady, komentáře Aristotelovy Poetiky:
• KASSEL, R. Aristotelis de arte poetica liber. Oxford, 1965. [OCT]
• HALLIWELL, S. Aristotle Poetics [text a překlad]. In HALLIWELL, S. et al. [ed.]. Aristotle, Poetics ; Longinus, On the Sublime ; Demetrius, On Style. Cambridge [Mass.], 1996.
• ELSE, G. Aristotle's Poetics : the argument. [Text, překlad a komentář]. Cambridge, 1957.
• LUCAS, D. W. Aristotle Poetics. Oxford, 1968.
• FUHRMANN, M. Aristoteles Poetik. Stuttgart, 1976 [1982].
• KŘÍŽ, A. Aristoteles Poetika. Praha, 1948.
• MRÁZ, M. Aristotelés : Poetika. Praha, 1996.

b) další literatura k Poetice, k problematice hamarita a ke vztahu Poetiky k tragédii a ke Králi Oidipovi zvlášť:
• BELIFIORE, E. Tragic pleasures : Aristotle on plot and emotion. Princeton, 1992.
• GOLDEN, L. Aristotle on tragic and comic mimesis. Atlanta, 1992.
• HALLIWELL, S. Aristotle's Poetics. London, 1986.
• RORTY, A. O. (ed.). Essays on Aristotle's Poetics. Princeton, 1992.

• BREMER, J. M. Hamartia. Amsterdam, 1969.
• CESSI, V. Erkennen und Handeln in der Tragischen bei Aristoteles. Frankfurt, 1987.
• JONES, J. On Aristotle and Greek tragedy. London, 1962.
• SÖFFING, W. Deskriptive und normative Bestimmungen in der Poetik des Aristoteles. Amsterdam, 1985.
• ZIERL, A. Affekte in der Tragödie : Orestie, Oidipus Tyrannos und die Poetik des Aristoteles. Berlin, 1994.

c) literatura k Sofoklovi a především ke Králi Oidipovi:
• DAWE, R. D. Sophokles : Oedipus Tyrannus. Cambridge, 1982.
• JEBB, R. C. Sophokles : the plays and fragment. Part I, The Oedipus Tyrannus. Cambridge, 1893.
• KAMERBEEK, J. C. The plays of Sophokles, IV. Leiden, 1967.
• O'BRIEN, M. J. Twentieth century interpretations of Oedipus Rex. Englewood Cliffs, 1968.
• KITTO, H. D. F. Poiesis : structure and thought. Berkley, 1966.
• REINHARDT, K. Sophokles. Frankfurt, 1976. [angl. překlad: Oxford, 1979.]
• SEGAL, Ch. Oedipus Tyrannus : tragic heroism and the limits of knowledge. New York, 1993.
• VERNANT, J.-P. ; VIDAL-NAQUET, P. Myth and tragedy in ancient Greece. New York, 1988.
• WINNINGTON-INGRAM, R. P. Sophokles : an interpretation. Cambridge, 1980.

Anotace:
Cílem semináře je vytvořit prostor, v němž by bylo možné v pracovní podobě prezentovat a pokud možno zevrubně diskutovat výsledky bádání pre- i postgraduálních studentů na poli antické filosofie. Předpokládáme, že seminář budou navštěvovat především ti studenti, kteří již pracují na svých diplomových či disertačních pracích v oboru antické filosofie, srdečně zváni jsou však také další vážní zájemci. Seminář je možné zapsat v kombinaci s kursem Platón: Parmenidés jako diplomní seminář. Podmínkou udělení atestace je přednesení referátu a koreferátu v rámci semináře.

Anotace:
Výchozí otázou filosofické etiky je, zda mravní rozhodnutí jsou ponechána na naší libovůli nebo zda existují objektivní, obecně platná hlediska, která musíme při rozhodování respektovat. Podle teorie přirozeného zákona nejsou mravní zásady relativní a jejich základem je přirozená povaha člověka. Tato teorie má dlouhou tradici, sahající až do starověku. Její různé podoby souvisí jednak s proměnami filosofického pojmu přirozenosti, jednak s různým pojetím lidského subjektu.

Seminář je věnován analýze vybraných textů teoretiků přirozeného zákona: Aristotelés, stoikové, Cicero, Augustinus, Gratian, Abealard, Tomáš Akvinský, Duns Scotus, Suarez, Hobbes, Locke aj.

Seminář je dvousemestrální.

Podmínky atestace:
K zápočetu: koncem každého semestru prezence a pohovor k tématice semináře, ke zkoušce navíc 20-ti stránková práce na téma související s tématikou semináře.