Hebraistika   

EN

Vyučující

Informace o oboru

Studijní plán

Rozvrh

Přijímací zkoušky

Historie oboru
Domů

Vyučující

Doc. PhDr. Jiřina Šedinová, CSc. (vedoucí oboru)

PhDr. Daniel Boušek, Ph.D.

PhDr. Pavel Sládek, Ph.D.
 

Informace o oboru

Typ studijního programu:

A) jednooborové bakalářské studium (standardní doba studia: 3 roky)

B) dvouoborové a jednooborové magisterské studium (standardní doba studia: 5 let)

Forma studia: prezenční

 

Bakalářské studium

Bakalářské studium hebraistiky se skládá z intenzivního kurzu moderního jazyka v délce celkem 6 semestrů (dosažená úroveň Rama 3 podle izraelské klasifikace), teoretických přednášek, které poskytují všeobecný přehled o dějinách Židů (od starověku po současnost), kultuře a literatuře (klasické i moderní), a ze seminářů, v nichž studenti získávají obecně metodologické základy jazykovědné, literárněvědné a kulturně historické se zaměřením na židovská studia. Součástí programu hebraistiky je společný základ rozšířený o další volitelné přednášky z oboru i mimo obor.

Studium je strukturováno podle standardů filologických a orientalistických oborů na západních univerzitách a spojuje důkladné studium jazyka s výukou literatury, historie a kultury Židů. Studenti se v průběhu studia seznámí kromě hebrejštiny se všemi hlavními aspekty historického, kulturního i sociopolitického vývoje židovského obyvatelstva na Blízkém východě a v diaspoře. Praktická jazyková příprava je v rámci oboru chápána jako základní podmínka a předpoklad pro práci s dalšími jednotlivými složkami oboru. Oborový studijní základ je rozvíjen doporučenými oborovými volitelnými předměty, které poskytují možnost komparativního studia, případně doplňovaného výběrem předmětů dalších základních součástí UK podle preferencí studentů.

Takto strukturované studium má za cíl jednak poskytnout studentům praktické znalosti hebrejského jazyka, židovské kultury a dějin, které jim umožní působit jako experti na tuto problematiku ve státních i soukromých institucích, jednak je naučit základům vědecké práce, jež jsou nezbytným předpokladem pro další (navazující magisterské) studium. Zároveň tříleté bakalářské studium může stát formou rozvinutí areální kompetence u absolventů jiných vysokých škol (medicína, práva, ekonomie, technické obory, zemědělství a lesnictví atd.), kterým se tak poskytne možnost kvalifikovanějšího působení v zemích Blízkého východu.
 

Profil absolventa a jeho kvalifikační připravenost
Absolventi bakalářského studia hebraistiky získají velmi dobrou uživatelskou znalost hebrejského jazyka (na úrovni Rama 3), budou schopni konverzace, písemného projevu, práce s jazykem v běžné praxi a budou mít dobrý přehled o židovské kultuře, literatuře a dějinách včetně znalosti o oblasti Blízkého východu. Možnosti uplatnění absolventa rostou s významem globalizace a mezinárodních styků, a tím přispívají k nutnosti porozumění mezi různými kulturami. Absolventi dále získají přehled o informačních zdrojích v oblasti problematiky židovských studií a politické reality a schopnost tyto zdroje samostatně využívat a kombinovat.
 

Bakalářský studijní obor poskytuje kvalifikaci pro samostatnou práci tam, kde je potřebná znalost hebrejštiny, a ve všech oblastech, které vyžadují přehled o dějinách a kultuře Židů včetně Státu Izrael, zejména v publicistice, v různých kulturních institucích a orgánech státní správy, v turistickém ruchu, při komunitním tlumočení, v humanitárních organizacích apod. Absolvent bude rovněž připraven vyhodnocovat pro potřeby státní a soukromé sféry nejaktuálnější vědecké, kulturní, ekonomické a politické trendy, sloužící ke stanovení adekvátního zacílení kulturních, společenských a obchodních aktivit těchto subjektů v rámci mezinárodní spolupráce. Studium je současně zaměřeno tak, aby rozvíjelo analytické schopnosti studentů a připravilo je na případné navazující magisterské studium humanitního typu.
 

Kompatibilita oboru s obdobnými studijními obory na dalších západních univerzitách umožní absolventům volný pohyb a uplatnění v oblasti jejich dalšího vysokoškolského vzdělávání a prohlubování nabytých poznatků a dovedností.

Absolventi se mohou uplatnit zvláště v těchto oblastech:

poradenství pro veřejnost a pro firmy, vládní i nevládní organizace zabývající se Státem Izrael
cestovní ruch (zástupci cestovních kanceláři v Izraeli, incoming pro klientelu Židů z Izraele i diaspory v ČR)
práce v oblasti zahraničního obchodu při spolupráci s Izraelem
nevládní organizace, humanitární činnost
muzea – v ČR především Židovské muzeum v Praze, regionální muzea a kulturní instituce v místech historického židovského osídlení, s nemovitými památkami a sbírkami uměleckých a užitných předmětů charakteru judaik
instituce památkové péče s kompetencí o ochranu židovských nemovitých památek
překládání na základní úrovni a práce v kulturních institucích, v nichž se uplatní znalost jazyka, oblasti Blízkého východu a judaismu
publicistika (rozhlas, televize, žurnalistika)
případně diplomatické služby (na nediplomatických, asistenčních pozicích)
 

Studijní plán bakalářského studia:

SZZK má dvě části:
1. Obhajoba bakalářské práce
2. Hebrejský jazyk. Přehled dějin hebrejské literatury. Přehled dějin Židů.

Hebrejský jazyk
Zkouška z hebrejského jazyka zahrnuje písemný test z gramatiky, překlad z češtiny do hebrejštiny a naopak (hodnocený komisí), kratší esej (hodnocená komisí) na dané téma, konverzaci na vybraná témata a zkoušku z teoretických znalostí normativní gramatiky.

Přehled dějin hebrejské literatury

Student prokáže znalosti vývoje hebrejské literatury od jejích počátků (Starý zákon) přes období diaspory až po moderní literaturu 20. století a izraelskou literaturu, její žánry a vývojové trendy. Zkouška zahrnuje také rozhovor o přečtené literatuře.

Přehled dějin Izraele
Student prokáže znalost dějin Židů od starověku a období diaspory po vznik a vývoj Státu Izrael do konce 20. století, základních rysů sociálního a kulturního vývoje a klíčových koncepcí židovských dějin.

 

Studijní plán pro stávající magisterské studium:

 

Přijímací zkoušky

 

Přijímací řízení do bakalářského oboru hebraistika - 2011/2012

Studijní program: filologie
Druh studia: bakalářské jednooborové

Hebraistika představuje nezastupitelný obor humanitních věd vzhledem ke stále aktuální problematice židovské kultury, dějin a rozvoji moderního hebrejského jazyka i k existenci židovské diaspory jako trvalého příkladu pro studium soužití multikulturních společností. Hebraistika je také významnou součástí semitologických, historických a filozoficko-religionistických studií a přispívá k pochopení mezi civilizacemi. Ústav Blízkého východu a Afriky FF UK v Praze je jedinou institucí v České republice, která nabízí komplexní studium hebrejského jazyka, literatury a dějin na univerzitní úrovni.
 

Hebrejský jazyk se na pražské universitě vyučoval od středověku jako nedílná součást teologických studií. Vznik oboru hebraistika se datuje do poloviny 19. století, kdy se stal prvním – nejstarším orientalistickým oborem na Karlově universitě, po založení samostatné větve orientální filologie. Hebrejština se nadále vyučovala na filozofické fakultě v rámci semitistiky, přičemž šlo především o biblický, výjimečně talmudický jazyk. K přerušení jejího studia došlo jen dvakrát, a to za 2. světové války a od konce 60. do počátku 90. let 20. století, kdy se jediným centrem širších židovských studií, zaměřených na židovské dějiny, kulturu a literaturu, stalo tehdejší Státní židovské muzeum v Praze; v něm působili odborníci, kteří po obnovení studia hebraistiky a judaistiky v roce 1991 přešli jako vyučující na Karlovu univerzitu, na filozofické fakultě do Ústavu Blízkého východu a Afriky. V současné době zde zajišťují výuku tři akademičtí pracovníci, kteří jsou zkušenými pedagogy a mají bohatou publikační činnost. Dva z nich jsou absolventy postgraduálního doktorského studia, další jeho absolventi zaujali odborná místa v Orientálním ústavu Akademie věd a v Židovském muzeu v Praze.
 

Bakalářské studium hebraistiky náleží k programu Filologie, důraz se tedy klade na výuku jazyka, zejména moderní hebrejštiny. Stejně jako u jiných orientalistických oborů je ovšem toto studium nemyslitelné bez znalosti kulturně-historického zázemí. Proto je strukturováno podle standardů filologických a orientalistických oborů na západních univerzitách a spojuje důkladné studium jazyka s výukou literatury, historie a kultury Židů.
 

Absolventi bakalářského studia hebraistiky získají velmi dobrou uživatelskou znalost hebrejského jazyka, budou schopni konverzace, písemného projevu, práce s jazykem v běžné praxi a budou mít dobrý přehled o židovské kultuře, literatuře a dějinách včetně znalosti o oblasti Blízkého východu. Získaná kvalifikace jim umožní uplatnit se v oblastech, které vyžadují přehled o dějinách a kultuře Židů včetně Státu Izrael, zejména v publicistice, v různých kulturních institucích a orgánech státní správy, v turistickém ruchu, v humanitárních organizacích apod. Studium je současně zaměřeno tak, aby rozvíjelo analytické schopnosti studentů a připravilo je na případné navazující magisterské studium humanitního typu.
Kompatibilita oboru s obdobnými studijními obory na dalších západních univerzitách umožňuje absolventům volný pohyb a uplatnění v oblasti jejich dalšího vysokoškolského vzdělávání a prohlubování nabytých poznatků a dovedností.

Požadavky k přijímacímu řízení :
1) Úspěšné ukončení úplného středního všeobecného nebo úplného středního odborného vzdělání, které bylo ukončeno maturitní zkouškou.
2) Základní znalosti a vědomosti z oblasti historického, kulturního a literárního vývoje Židů na základě přečtené literatury.
3) Aktivní znalost jednoho světového jazyka a alespoň pasivní znalost druhého světového jazyka.

Přijímací řízení je dvoukolové:
a) písemná část - test ze znalosti židovských reálií
b) ústní část
- motivace ke studiu oboru,
- přehled o reáliích, kulturní, historické a politické problematice oblasti,
- četba,
- ověření pasivní znalosti dvou cizích jazyků dle volby uchazeče (A, F, N, R, Š);
při ústním pohovoru uchazeči předloží seznam prostudované literatury.

Seznam literatury doporučené ke studiu k přijímacímu řízení:
 

I. Židovské dějiny a kultura
Bible – Starý zákon, Apokryfy
Barnavi, A. (ed.), Atlas univerzálních dějin židovského národa. Od časů biblických praotců do
současnosti, Praha 1995
Hilberg, R.: Pachatelé, oběti a diváci. Židovská katastrofa 1933-1945, Praha 2003
Chazan, R. Židé středověkého západního křesťanského světa, Praha 2009
Pavlincová, H. – Horyna, B. (eds.), Judaismus, křesťanství, islám, Olomouc 2003
Segert, S., Starověké dějiny Židů, Praha 1995
Schmitt, J.-C., Konverze Hermanna Žida, Praha 2010
Scholem, G., Počátky kabaly, Praha 2009
Stemberger, G., Úvod do judaistiky, Praha 2010
Zouplna, J., Od jišuvu k Izraeli, Praha 2007

II. Zvykosloví
De Vries, S. Ph., Židovské obřady a symboly, Praha 2009
Putík, A. – Šedinová, J. – Doleželová, J., Židovské tradice a zvyky, Praha 1995
Sládek, P., Malá encyklopedie rabínského judaismu, Praha 2008

III. Židovské dějiny a kultura v českých zemích (a v Československu)
Berger, N. (ed.), Na křižovatce kultur. Historie československých Židů, Praha 1992
Chládková, L., Terezínské ghetto, Praha 2005
Krejčová, H. – Svobodová, J. (eds.), Postavení a osudy židovského obyvatelstva v Čechách a na Moravě v letech 1939-1945), Praha 1998
Pěkný, T., Historie Židů v Čechách a na Moravě, Praha 2001 (2. vyd.)
Putík, A. (ed.), Cesta života. Rabi Jehuda Leva ben Becalel – Maharal (asi 1525-1609), Praha 2009
Vilímková, M., Židovské město Pražské, Praha 1993
Volavková, H., Příběh židovského muzea v Praze, Praha 1965

IV. Pramenné texty a beletrie
Díla židovských autorů píšících česky a německy, díla světových židovských autorů, díla
izraelských autorů (v překladu). Příklady:
Buber, M., Chasidská vyprávění, Praha 1990
Benjamin z Tudely, Petachja z Řezna, Dva středověké hebrejské cestopisy (přel. J. Šedinová),
Praha 2002
Dopis rabi Ovadji otci a další hebrejské renesanční cestopisy (přel. D. Boušek), Praha 2004
Grossman, D., Viz láska (přel. J. Vacek), Praha 2005
Jehošua, A. B., Milenec (přel. M. Křížová), Praha 2009
Oz, A., Černá skříňka (přel. J. Šedinová), Praha 2010
Šacham, N., Rosendorfovo kvarteto (přel. J. Vacek), Praha 2005

Doporučená cizojazyčná literatura
[New] Encyclopedia Judaica (F. Skolnik – M. Berenbaum, eds.), 22 sv., Detroit: Macmillan, 2007 (hesla podle zájmu)
The YIVO Encyclopedia of Jews in East Europe (G. D. Hundert, ed.), 2sv., New Haven-
London: Yale University Press, 2008 (hesla podle zájmu)
ABRAHAMS, I., Jewish Life in the Middle Ages, Philadelphia: The Jewish Publication Society,
1993
BEN-SASSON, H.H. (ed.), A History of the Jewish People, Cambridge, Mass.,1994
BIALE , F. (ed.), Cultures of the Jews. A New History, New York 2002
CARMI, T. (ed.), The Penguin Book of Hebrew Verse, Schocken, New York, 1981
FRANK, D. H. – LEAMAN, O. (eds.), The Cambridge Companion to Medieval Jewish Philosophy, Cambridge (MA): Cambridge University Press, 2003
GARTNER, L., History of the Jews in Modern Times. New York: Oxford University Press,
2001, s. 95-161
GOLDBERG, H., Jewish Passages: Cycles of the Jewish Life, Berkeley: University of
California Press, 2003
HALKİN, S., Modern Hebrew Literature: Trends and Values, New York, 1950
HALPERN, B., REINHARZ, J., Zionism and the Creation of a New Society. New Haven:
Brandeis University Press, 2001
KANIEL, M., The Art of World Religions - Judaism, 1979
KATZ, J., Out of the Ghetto. The Social Background of Jewish Emancipation (1770-1870),
1973
KATZ, J., Tradition and Crisis. Jewish Society at the End of the Middle Ages, New York 1971
MILLGRAM, A.E., An Anthology of Medieval Hebrew Literature, London-New York-Toronto,
1961
MORGAN, M. L. – GORDON, P. E., The Cambridge Companion to Modern Jewish Philosophy,
Cambridge (MA), Cambridge University Press, 2007
NEUSNER, J., Introduction to Rabbinic Literature, New York 1994
ROTH, C. – NARKISS, B., Jewish Art, London 1971
STILLMAN, N., The Jews of Arab Lands. History and Sourcebook, Philadelphila 1979
ŠEDINOVÁ, J., To Teach, to Entertain, to Edify and to Remember: Hebrew Belles-Letters in
Bohemia and Moravia, in: Review of the Society for the History of Czechoslovak Jews,
6/1993-1994, pp. 103-118
YUDKİN, L.I., Jewish Writing and Identity in the Twentieth Century, London 1982

 

 

Historie oboru

Obor hebraistika je nejstarší orientalistický obor na Univerzitě Karlově a rozvíjí tradice moderní hebaristiky již od založení samostatné větve orientální filologie v roce 1849. K zakladatelům oboru patřili profesor hebrejské a rabínské řeči a literatury Wolfgang Wessely (1801–1870), a profesor semitské jazykovědy a literatury Saul Isaak Kämpf (1813–1892). Na katolické teologické fakultě se vyučovala pouze biblická hebrejština pěstovaná profesorem Jaroslavem Sedláčkem (1860–1925). Na české univerzitě se o hebrejštinu v rámci svých širokých orientalistických zájmů zajímal profesor Rudolf Dvořák (1860–1920).
V meziválečném období se hebraistice věnoval v rámci semitistiky Dvořákův žák profesor Rudolf Růžička (1878–1957). Na katolické teologické fakultě pokračovalo studium biblické hebrejštiny v osobnostech prof. Josefa Slabého (1869–1930) a prof. J. Hegera (1885–1953). Na Husově evangelické fakultě bohoslovecké byla katedra Starého zákona svěřena prof. Slavomíru Ctiborovi Daňkovi (1886–1946).
Po druhé světové válce bylo na filozofické fakultě studium hebraistiky sice obnoveno, avšak bylo oslabeno úmrtím předválečných specialistů. Novou generaci představovali především prof. Stanislav Segert (1921–), jenž působil v Orientálním ústavu a zároveň v padesátých letech vyučoval biblickou hebrejštinu a židovské dějiny a literaturu na filozofické fakultě, a Jaroslav Oliverius (1934–), jenž se od šedesátých let věnoval biblické hebrejštině a aramejštině. V důsledku přerušení československo-izraelských diplomatických vztahů v roce 1967 se výuka hebraistiky ocitla v útlumu a realizovala se částečně pouze v rámci jiných oborů, zejména semitské srovnávací jazykovědy. Výuku zajišťoval především J. Oliverius, jenž byl roku 1988 jmenován docentem.
Daňkův žák a nástupce na evangelické fakultě profesor Miloš Bič (1910–) pokračoval ve studiu Starého zákona, vydal třídílnou knihu Palestina od pravěku ke křesťanství (1948–50). V roce 1977 však byl z politických důvodů zbaven profesury. Prof. Jan Heller (1925–) pokračoval ve starozákonních studiích na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě a poté na Evangelické teologické fakultě UK.
Personální zajištění oboru bylo po listopadu 1989 velmi kvalitní. V pedagogickém procesu působili J. Oliverius, jenž byl 1993 jmenován profesorem. Do Ústavu Blízkého východu a Afriky postupně přešli v roce 1991 Vladimír Sadek (1932–), jenž byl v roce 1996 jmenován profesorem filozofie se zaměřením na hebraistiku-judaistiku, a v roce 1999 doc. Jiřina Šedinová (1946–) ze zaměřením na židovské dějiny a literaturu. V rámci střídání generací byl na Ústav Blízkého východu a Afriky přijat odborný asistent Daniel Boušek (1975–) se zaměřením na hebrejský jazyk a literaturu a Pavel Sládek se zaměřením na judaismus. Kromě toho ve výuce hebraistiky dle potřeby působí externě specialisté z Husitské teologické fakulty prof. Sadek a doc. Bedřich Nosek (1942–). Doktorskou disertaci v letech 2005 a 2006 obhájili I. Cermanová, J. Sládek a J. Zouplna.
V roce 1991 byla plně obnovena pravidelná výuka hebraistiky na filozofické fakultě UK. Obor doposud neměl akreditační problémy. Obor je vypisován jednou za dva roky, realizuje se cyklicky a pouze dvouoborově v magisterském studiu v různých kombinacích. Na oboru studuje několik doktorandů.

Význam oboru, uplatnění absolventů

Obor hebraistika má na filozofické fakultě UK vysokou kvalitu, vyznačuje se komplexností pojetí a kombinací znalostí jazykových a historicko-kulturních. Důraz je kladen i na praktickou znalost moderní hebrejštiny. V plném rozsahu se hebraistika vyučuje pouze na Filozofické fakultě UK. Ústav Blízkého východu a Afriky má fakticky jedinou specializovanou knihovnu oboru na vysokých školách v České republice a kompletní akreditaci včetně doktorského studia, habilitací a profesur. Biblistika a judaistika je pěstována rovněž na Husitské teologické fakultě UK.
Role oboru je vědecky, odborně a kulturně nezastupitelná ve všech otázkách týkajících se komunikace s problematikou židovských dějin, kultury a hebrejského jazyka. Absolventi Hebraistiky se uplatňují zejména v oblasti kultury a vědy.

 

Ústav Blízkého východu a Afriky, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova v Praze Adresa: Celetná 20, 116 42 Praha 1, Tel.: +420 221 619 693, e-mail: inea@ff.cuni.cz.