Osobnostní a sociální výchova (OSV)

- obecně i jako průřezové téma v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání

- Co je osobnostní a sociální výchova?

- Jak OSV probíhá?

- Jak lze OSV včlenit do pedagogické práce školy?

- Proč OSV na stránkách katedry pedagogiky?

- Jaká je podoba témat osobnostní a sociální výchovy v RVP?

- Jaký má OSV vztah k dalším průřezovým tématům rámcového programu,

resp.jiným výchovám?

- Jaký má OSV vztah k prevenci sociálně patologických jevů?

- Kde hledat informace, další vzdělávání, kolegy apod.?

- Studium pedagogiky osobnostně sociálního rozvoje na katedře

- Několik mýtů z oblasti osobnostně sociální výchovy na závěr

- English

Co je osobnostní a sociální výchova?

Osobnostní a sociální výchova je praktická disciplína zabývající rozvojem klíčových životních dovedností či životních kompetencí pro každý den.

Jde zejména o kompetence, resp. dovednosti

§ osobnostní,

§ sociální,

§ morální.

Nejlépe můžeme ukázat cílové oblasti OSV na tomto stručném výčtu jejích základních témat:

w Oblast osobnostních kompetencí

- Sebepoznání a tvorba vyrovnaného sebepojetí

- Zdokonalení základních kognitivních funkcí

- Seberegulace a organizace vlastního života

- Psychohygiena

- Kreativita v každodenním životě

w Oblast sociálních kompetencí

- Poznávání lidí

- Tvorba mezilidských vztahů

- Komunikace

- Spolupráce a soutěžení

w Oblast morálních kompetencí, hodnot a morálky

- Hodnoty, postoje, mravní vlastnosti člověka; prosociálnost; etika všedního dne

- Řešení problémů, rozhodovací dovednosti v situacích se sociálně etickým

potenciálem

Doplňková oblast:

w Oblast osobnostně sociálních kompetencí aplikovaných na určité role a situace

- Já a jiní lidé v mých životních situacích

- Já a mé sociální role

Jak OSV probíhá?

Především: probíhá prakticky!!

Je založena na tom, že

n žáci se s výše uvedenými tématy (moje já; zvládání složitých situací; spolupráce v mém životě; naše vzájemné vztahy atd. atd.) setkávají v praktických situacích, v nichž sami, jednají, myslí, prožívají atd.

Tyto situace buď vznikají přirozeně nebo jsou pedagogicky navozené.

Jde tu o žákovu Z K U Š E N O S T v oblasti výše uvedených témat.

Dále: probíhá osobně!!

Jde o to, aby

n tuto zkušenost měl šanci nabývat každý žák

n tato zkušenost byla zhodnocena ve vztahu k jeho vlastnímu životu.

K tomu souží zejména tzv. R E F L E X E, tedy rozebírání v situacích nabyté zkušenosti.

A konečně: má provázející!! charakter

To znamená, že

n učitel vytváří podmínky pro nabývání pozitivních osobnostních rysů, efektivních sociálních dovedností a morálně hodnotných postojů,

n ale respektuje při tom žákova osobnostní specifika.

Klade žákům otázky, na které si hledají odpovědi především oni sami a vede je k efektivnímu

v ý b ě r u vlastních hodnot, vlastního chování atd.

Z knihy: Valenta, J., Osobnostní a sociální výchova a její cesty k žákovi. Kladno : AISIS 2006.

Jak lze OSV včlenit do pedagogické práce školy?

1. Uplatnění témat OSV prostřednictvím efektivního chování a jednání učitelů.

(učitel jako model jednání a jako osoba pěstující dobré vztahy)

2. Využití potenciálu témat OSV v různých (běžných) školních situacích.

(reflexe témat OSV v jakýchkoliv školních situacích, v nichž je možné udělat

pedagogickou reflexi)

3. Včlenění témat OSV do jiných předmětů, resp. oblastí či oborů vzdělání a výchovy.

(kroskurikulární přístup; integrace obsahů a metod předmětů a OSV; OSV

v rámci předmětových projektů)

4. Včlenění témat OSV do práce školy v samostatných časových blocích.

(projekt k OSV; kroužek; klub; třídnická hodina; předmět)

Z knihy: Valenta, J., Osobnostní a sociální výchova a její cesty k žákovi. Kladno : AISIS 2006.

Proč je OSV na stránkách katedry pedagogiky?

Osobnostní a sociální výchova je pojem a současně jeden z principů britského národního kurikula (jakéhosi tamního rámcového vzdělávacího programu). U nás byl tento pojem přeložen brněnskými divadelními pedagogy na přelomu 80. a 90. let spolu s návrhem osnovy samostatného předmětu „Personal and Social Education“ (zpracovaného londýnským učitelem S. Birchem). V r. 1991 byl systém PSE popularizován díky Evě Machkové z DAMU v její knížce „Drama v anglické škole“. Birchova návštěva na počátku 90. let pak definovala rozdíly mezi osobnostní a sociální výchovou a dramatickou výchovou. Od té doby se začala OSV u nás zvolna vyvíjet jako samostatná oblast výchovy.

Katedra pedagogiky FFUK jí začala věnovat soustavnější pozornost ještě v první polovině 90.let XX. století zejm. prostřednictvím aktivit doc. J. Valenty. Výhodný pro etablování této disciplíny na katedře byl v té době i širší kontext tvořený odbornými zaměřeními dalších učitelů (H.Kasíková – kooperativní učení; A.Vališová – asertivita; J. Koťa – teorie člověka; J.Pelikán – pedagogická interakce a pojetí teorie výchovy ve smyslu „pomáhat být“).

V polovině 90. let zde bylo otevřeno studijní zaměření „Pedagogika osobnostně sociálního rozvoje“ teoreticky i prakticky se zabývající osobnostní a sociální výchovou (viz o něm níže a viz též Pedagogika osobnostně sociálního rozvoje).

V r. 1998 proběhly též schůzky učitelů-praktiků zabývajících systematicky a vědomě osobnostním a sociálním rozvojem (na katedře a návazně pak další schůzka v Českém ráji zorganizovaná Službou škole z Mladé Boleslavi) a schůzka učitelů fakult připravujících učitele opět s tématem OSV, tentokrát pro pedagogy.

Od té doby je ve studijním zaměření „pedagogika osobnostně sociálního rozvoje“ osobnostní a sociální výchova soustavně rozvíjena.

A to nejen učiteli katedry. Z „generace na generaci“ se již několik let předává mezi studenty štafeta akce zvané Via Lucis. Jde o několikadenní výjezdní akci, kterou připravují studenti vyšších ročníku pro studenty nastupující. Systém práce na akci je veden ve stylu OSV.

Za významné z hlediska katedry můžeme považovat to, že systém OSV vytvořený na katedře a dále ověřovaný v rámci projektu Dokážu to? mimo katedru (www.dokazuto.cz; www.aisis.cz) se stal základem průřezového tématu „osobnostní a sociální výchova“ v RVP ZV – zpracovatel: Výzkumný ústav pedagogický v Praze – www.vuppraha.cz. (a též zatím ověřovaného tématu „výchova k sociálním dovednostem“ v RVP pro gymnaziální vzdělávání). V současné době lze nalézt základní textové informace k OSV i na stránkách Metodického portálu RVP: k OSV v RVP ZV: http://www.rvp.cz/sekce/267 ; k VKSD, resp. OSV v RVP GV: http://www.rvp.cz/clanek/186/186. Autorem podkladového materiálu pro oba RVP je J.Valenta. Práce na systému OSV byla mimo jiné též součástí řešení vědeckovýzkumného záměru č. 206105 UK FF "Jedinec a společnost v procesu transformace a globalizace"; katedrový úkol: "Člověk a výchova v kontextu současných globalizačních tendencí"; dílčí tematická oblast: "Kurikulum české školy - projektová a realizační podoba z hlediska orientace na osobnost a sociální dovednosti" (řešitel dílčí oblasti J.Valenta).

Jaká je podoba témat osobnostní a sociální výchovy v RVP?

- Tematické okruhy průřezového tématu OSV v  RVP ZV

Ø Osobnostní rozvoj

§ Rozvoj schopností poznávání - cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění; cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů; dovednosti pro učení a studium

§ Sebepoznání a sebepojetí - já jako zdroj informací o sobě; druzí jako zdroj informací o mně; moje tělo, moje psychika (temperament, postoje, hodnoty); co o sobě vím a co ne; jak se promítá mé já v mém chování; můj vztah ke mně samé/mu; moje učení; moje vztahy k druhým lidem; zdravé a vyrovnané sebepojetí

§ Seberegulace a sebeorganizace - cvičení sebekontroly, sebeovládání - regulace vlastního jednání i prožívání, vůle; organizace vlastního času, plánování učení a studia; stanovování osobních cílů a kroků k jejich dosažení

§ Psychohygiena - dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému; sociální dovednosti pro předcházení stresům v mezilidských vztazích; dobrá organizace času; dovednosti zvládání stresových situací (rozumové zpracování problému, uvolnění-relaxace, efektivní komunikace atd.); hledání pomoci při potížích

§ Kreativita - cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity (pružnosti nápadů, originality, schopnosti vidět věci jinak, citlivosti, schopnosti "dotahovat" nápady do reality), tvořivost v mezilidských vztazích

Ø Sociální rozvoj

§ Poznávání lidí - vzájemné poznávání se ve skupině/třídě; rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech; chyby při poznávání lidí

§ Mezilidské vztahy - péče o dobré vztahy; chování podporující dobré vztahy, empatie a pohled na svět očima druhého, respektování, podpora, pomoc; lidská práva jako regulativ vztahů; vztahy a naše skupina/třída (práce s přirozenou dynamikou dané třídy jako sociální skupiny)

§ Komunikace - řeč těla, řeč zvuků a slov, řeč předmětů a prostředí vytvářeného člověkem, řeč lidských skutků; cvičení pozorování a empatického a aktivního naslouchání; dovednosti pro sdělování verbální i neverbální (technika řeči, výraz řeči, cvičení v neverbálním sdělování); specifické komunikační dovednosti (monologické formy - vstup do tématu „rétorika“); dialog (vedení dialogu, jeho pravidla a řízení, typy dialogů); komunikace v různých situacích (informování, odmítání, omluva, pozdrav, prosba, přesvědčování, řešení konfliktů, vyjednávání, vysvětlování, žádost apod.); efektivní strategie: asertivní komunikace, dovednosti komunikační obrany proti agresi a manipulaci, otevřená a pozitivní komunikace; pravda, lež a předstírání v komunikaci

§ Kooperace a kompetice - rozvoj individuálních dovedností pro kooperaci (seberegulace v situaci nesouhlasu, odporu apod., dovednost odstoupit od vlastního nápadu, dovednost navazovat na druhé a rozvíjet vlastní linku jejich myšlenky, pozitivní myšlení apod.); rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci (jasná a respektující komunikace, řešení konfliktů, podřízení se, vedení a organizování práce skupiny); rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro etické zvládání situací soutěže, konkurence

Ø Morální rozvoj

§ Řešení problémů a rozhodovací dovednosti - dovednosti pro řešení problémů a rozhodování z hlediska různých typů problémů a sociálních rolí - problémy v mezilidských vztazích, zvládání učebních problémů vázaných na látku předmětů, problémy v seberegulaci

§ Hodnoty, postoje, praktická etika - analýzy vlastních i cizích postojů a hodnot a jejich projevů v chování lidí; vytváření povědomí o kvalitách typu odpovědnost, spolehlivost, spravedlivost, respektování atd.; pomáhající a prosociální chování (člověk neočekává protislužbu); dovednosti rozhodování v eticky problematických situacích všedního dne

- V právě pilotovaném RVP GV je rovněž průřezové téma „osobnostní a sociální výchova“

Její základní tématické oblasti:

w Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti

w Umění poznávat a učit se

w Sociální komunikace

w Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů

w Spolupráce (a soutěž)

w Zodpovědnost vůči sobě i druhým, morálka všedního dne

- Vztah průřezového tématu OSV a klíčových kompetencí v RVP … je velmi těsný. Jedna z kompetencí se přímo nazývá Kompetence sociální a personální. Tématické okruhy OSV však rezonují též s Kompetencí komunikativní, Kompetencí k učení a Kompetencí k řešení problémů. Sekundárně se pak OSV v oblastech komunikativních dovedností, morálních postojů, mezilidských vztahů atd. blíží i některým nárokům kompetencí občanské a pracovní.

Jaký má OSV vztah k dalším průřezovým tématům rámcového programu, resp.jiným výchovám?

Zachování života na zemi, ochrana životního prostředí atd. je předmětem zájmu environmentální výchovy; na globalizující se či globalizovaný charakter světa obecně reaguje globální výchova; dnes běžný kontakt různých kultur, ras, národností, ale i jiné typy sociální diverzity (kontakt společenských vrstev, názorových proudů atd.) dávají vzniknout interkulturní výchově; u nás specificky otázky prostupování „češství“ a „evropanství“ zakládají výchovu k rozvoji evropské dimenze našeho života; proměny občanství, demokracie, politiky mění koncept občanské výchovy a pomáhají ke vzniku výchovy k demokracii; otázky týkající se porušování lidských práv oživují právní výchovu; síla informačních médií a jejich vliv na životy lidí vedou ke vzniku mediální výchovy; jevy spjaté s ochuzováním citového života zvýrazňují úkol estetických výchov; morální problémy (jako svorník mnoha předchozích témat) vyvolávají potřebu tzv. výchovy charakteru; nové problémy vyplývající z chování českých řidičů oživují opět úvahy o dopravní výchově atd.

Všechny tyto výchovy se věnují výše zmíněným specifickým problémům. Za všemi těmito problémy i za snahami o jejich řešení však stojí vždy v konečném důsledku konkrétní lidé. Lidé různých povah a schopností pro jednání s dalšími lidmi. Všechny zmíněné výchovy se tedy tak či onak dotýkají i osobnostního a sociálního rozvoje člověka. Základní teze zní: Relativně stabilní osobnost, schopná efektivního jednání s lidmi na mravní bázi, má dobré šance orientovat se v problémech a řešit je ku společnému prospěchu.

Osobnostní a sociální výchova usiluje o výchovu právě takových osobností. Ve vztahu k dalším výchovám je jakýmsi „společným základem“, je orientována na rozvoj obecně efektivních životních kompetencí, které člověk zhodnotí jak ve vztahu k životnímu prostředí, tak při pohybu v multikulturní společnosti nebo v rodinném životě atd.

I když též naopak – učením pro praktický život ve svých oblastech mohou tyto výchovy napomoci OSV všude tam, kde se dotýkají (a to se děje často) jejích témat.

Takto vidíme i vztah OSV k dalším průřezovým tématům RVP ZV – jsou to:

- Výchova demokratického občana [v poslední diskutované verzi RVP GV není]

- Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

- Multikulturní výchova

- Environmentální výchova

- Mediální výchova

(Metodickou podporu a inspiraci pak OSV mohou poskytnout systémy se specifickou metodikou: dramatická výchova podpoří OSV svou stěžejní metodou, kterou je hraní v roli; sociálně psychologický výcvik metodami práce s dynamikou skupiny; zážitková pedagogika metodami orientovanými na psycho-fyzickou složku osobnosti a pobyt v přírodě; systém Čtením a psaním ke kritickému myšlení tím, co nabízí jeho název; systémy kooperativního učení/vyučování svými postupy pro řešení problémů atd.

ZA OPTIMUM LZE V IDEÁLNÍM PŘÍPADĚ POVAŽOVAT KOMBINACI VŠECH TĚCHTO RŮZNÝCH POSTUPŮ.)

Jaký má OSV vztah k prevenci sociálně patologických jevů?

Pokud jde o druhy prevence:

• primární

Preventivní působení zaměřené na kultivaci těch složek osobnosti člověka a instrumentů jeho praktické existence, které má za cíl posílit jedince tak, aby dokázal čelit zátěžím nejrozmanitějších typů, které vedou k hledání náhražkových řešení (nejrozmanitějších problémů).

Tato cesta je fakticky identická s cestou všeobecné kultivace osobnosti (lze říci „výchovou“), tedy kultivace s akcentem na osobnostní prvky (hledání osobností stability) a sociálně interakční prvky (tvorba dobrých mezilidských vztahů).

„Nejvýznamnějším prostředkem sociální prevence je výchova dětí v rodinách a výchova dětí ve školách. [zvýraznil J.V.] ( & Matoušek, O. – Kroftová, A., Mládež a delikvence. Praha : Portál 2003, s. 266.)

+

- Výhodou této cesty je její široký akční rádius. Může být zakotvena jako součást školního kurikula i jako náplň aktivit mimovyučovacích a mimoškolních.

- Další výhodou je faktum, že řada lidí (vč. dětí a mládeže) se zajímá o

„osobní a životní témata“, jimž se tato cesta věnuje.

- Další výhodou je, že problematiku drogové závislosti zahrnuje tato cesta do kontextu dalších existečních jevů (osobní štěstí; partnerství; osobní cíle; osobní vztahy apod.). Kultivuje i za hranice prevence.

- Jinou výhodou může být iniciace peer programu v oblasti primární prevence (ale i viz níže).

–

- Nevýhodou je, že je pedagogové nejsou běžně uspokojivě připraveni pro aplikaci této cesty.

- Podobně (ze stejných důvodů) může být pro některou školu komplikované začít s peer programem.

OSV a primární typ prevence

Je evidentní, že systém „osobnostní a sociální výchovy“ náleží

k systémům zaměřeným mimo jiné na primární typ prevence rozmanitých životních problémů. Její cíle a smysl se de facto kryjí s cíli a smyslem primární prevence.

• sekundární

Preventivní působení cílově zaměřené na specifickou informovanost (na „vzdělání“) o problematice patologií – nadužívání drog, kriminálních tendencí, gamblerství, náhražkových řešení. Zaměřuje se na oblast znalostí a porozumění problematickým jevům, na informovanost o specifické pomoci a na nácvik některých specifických např. obranných dovedností.

+

- Výhodou je cílená koncentrovaná informace („nerozptylovaná“ jinými životními tématy).

- Dále faktum, že pro tuto cestu prevence lze připravit jistý, počtem omezený počet odborníků, kteří se jí mohou věnovat jako specialisté.

–

- Nevýhodou je (podle zjištění studentů Filozofické fakulty v Praze v l. 2002-2005), že klienti kurzů ve školách často odmítali „poučení“ např. o drogách s tím, že již jsou poučeni…

- Další (ovšem relativní) nevýhodou je, že praktický nácvik i v oblasti sekundární prevence se nutně stáčí k nácviku typickému pro primární prevenci, k čemuž je opět mít připraveného specialistu.

p Optimální je takticky provedené spojení primární a sekundární

prevence.

OSV a sekundární typ prevence

Vzájemný vztah vyplývá z předchozího. OSV může tvořit dobrý rámec či dobré zázemí pro prezentaci témat sekundární prevence. Sama se ale v tomto smyslu na jednotlivé oblasti patologií nespecializuje.

Pokud je OSV sama o sobě svým způsobem sekundární prevencí, pak zejména vůči špatným vztahů v konkrétní třídě, vůči konfliktům, vůči neschopnosti spolupracovat atd.

• terciární

Preventivní působení které se týká lidí praktikujících již náhražková řešení a je de facto jistou součástí jejich léčby („terapie“), která má podporovat vyléčení s dobrou prognózou do budoucnosti. Náleží k odborné péči.

OSV a terciární prevence

Terciární prevence se dostává již příliš daleko za edukační cíle běžné osobnostní a sociální výchovy. V jejím této formy prevence jistě najdeme i prvky edukační a reedukační, ale nebylo by účelné identifikovat je se standardním modelem OSV.

„Osobnostní a sociální výchova“ a primární prevence

Pohlédněme na dva výčty možných příčin vzniku sociálních patologií, osobních závislostí a tak dále. Jeden je zcela explicitní, druhý spíše implicitní – prostřednictvím charakteristik žádoucích dovedností pro překonávání problémů fakticky upozorňuje na to, že jejich absence může vést ke vzniku závislostí apod.

Srovnejme tyto výčty s tématy OSV (viz výše).

A) Jako psychologické příčiny vzniku sociálních patologií, závislostí apod. jsou obvykle uváděny tyto:

- problémy v oblasti emocionality

(zvýšená dráždivost, nedostatek vnitřní pohody, emoční labilita, úzkostnost, citová deprivace, generalizované frustrace a časté spojení těchto jevů s deficity v prožívání vlastního sebepojetí, v oblasti sebeúcty atd.)

- problémy v oblasti racionality

(obtíže s orientací v sociálních situacích, adekvátnost posuzování sebe i okolí, neadekvátní sebehodnocení, nízká sebedůvěra, nedostatek konzistentního životního směřování)

- problémy v oblasti autoregulace

(oslabená vůle, nižší sebekontrola, nezdrženlivost, jednání ad hoc (absence trvalejších pozitivních principů ovládajících jednání v různých situacích), nespokojenost s dosaženými parametry momentálního vlastního života apod.)

- problémy v oblasti flexibility reagování

(situačně nevýhodné vzorce chování a jejich opakování, fixace neúspěšných vzorců chování prohlubujících nakonec frustraci).

( & Podle: Vágnerová, M., Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha : Portál 1999.

B) A nyní z jiného úhlu pohledu. Zatímco předchozí výčet byl výrazně osobnostně orientován, výčet následující přidává k tématu osobnímu některé konkretizace a rozšíření v oblasti sociálních dovedností.

Co pomáhá člověku čelit závislostem?

- cenit si vlastního těla

- uvědomit si vlastní hodnoty.

- slepě nepřebírat modely chování

- být zdravě sebevědomá/ý (dokázat rozpoznat a pojmenovat své silné

stránky; pozitivním

posilováním rozvíjet sebedůvěru i schopnost vyrovnat se s neúspěchem)

- zvyšovat sociální kompetence (orientovat se v sociálních vztazích; umět

se prosadit; přijímat odpovědnost za své chování)

- posilovat komunikační dovednosti (hovořit, ale i naslouchat a přesvědčit)

- požádat jasně a vhodně o pomoc, adekvátně reagovat na kritiku

- zvyšovat schopnost řešit problémy

- umět řešit konfliktní situace (popř. se s nimi vyrovnávat)

- posilovat schopnost sebeovládání

- učit se zvládat návaly vzteku a hněvu

- umět reagovat na stres, zvyšovat odolnost vůči zátěži

( & Podle: Dr. Křepelová, A., interní materiály projektu Dokážu to?)

Pokud jsou tedy toto vše soubory předpokladů pomáhajících čelit závislostem, pak je zřejmé, že primární prevence se nenazývá „primární“ nadarmo.

OSV je zjevně logicky uspořádanou soustavou témat pro osobnostní a sociální rozvoj i primární prevenci. OSV není systém terapeutický ani specificky sekundárně preventivní. Její koncept naplňuje naopak základní kvalitativní požadavky na systém primární prevence:

„Dobrá prevence musí předcházet všem typům sociálního selhání – kriminalitě, abúzu drog [zvýraznil J.V.], odpadávání ze škol a z učebních poměrů, předčasným těhotenstvím, nákaze HIV virem atp. Navíc – cílem primární prevence nemůže být pouhá absence sociálně patologických jevů, cílem musí být prezence sociálně příznivého chování, tj. chování, jež se neslučuje s jednáním protispolečenským.“ [kurzívu zvýraznil J.V.]

( & Matoušek, O. – Kroftová, A., Mládež a delikvence. Praha : Portál 2003, s. 267.)

K důležitosti věnovat se v rámci prevence „čehokoliv“ obecným tématům životních dovedností se rovněž vyjadřuje – u nás díky konceptu emoční inteligence také známý – D. Goleman:

„Konsorcium [vědců sponzorované nadací W.T.Granta] vytipovalo skupinu rozhodujících emočních dovedností, které by měly být zařazeny do výuky, bez ohledu na to, proti čemu je preventivní program namířen. … Mezi tyto emoční dovednosti patří sebeuvědomění, rozpoznání, projevování a ovládání citů; dále ovládání impulsů, schopnost odložit uspokojení na pozdější dobu a schopnost vyrovnat se se stresem a úzkostí. Při ovládání pohnutek je nejdůležitější umět rozlišovat mezi pocity a činy a neučit se lépe rozhodovat v emočně nabitých situacích ovládnutím impulsu k jednání a následným uvážením všech možností, které daná situace nabízí, a také jejich důsledků. Mnoho dovedností se týká oblasti mezilidských vztahů : rozpoznávání a sociálních a emočních signálů, umění naslouchat a schopnost odolávat negativním vlivům, pochopení stanoviska druhé osoby a smysl pro to, jaké chování je v určité situaci přijatelné.“).

( & Goleman, D., Emoční inteligence. Praha : Columbus 1997, s. 246 (orig. ed.: Bantam Books, New York 1995)

Státní instituce vytvářející novou podobu národního kurikula implementovaly systém OSV do tzv. rámcových vzdělávacích programů pro základní a gymnaziální vzdělávání. Primárně preventivní účinek je zmiňován i zde (viz cíle OSV v Rámcovém vzdělávacím program pro základní vzdělávání: “- napomáhá primární prevenci sociálně patologických jevů a škodlivých způsobů chování”).

Témata OSV se stala povinnou součástí obsahu vzdělání. Její dopad, resp. akční rádius, je tímto značný, což podporuje její primárně preventivní potenciál v širším měřítku. Není sice aplikovaná na určitou „patologii“, ale to nijak nesnižuje její preventivné význam. (viz např. O. Matoušek: „Menší význam a dosah mají regionální a lokální programy pro úžeji definované skupiny rizikových dětí či rizikové mládeže.“ & Matoušek, O. – Kroftová, A., Mládež a delikvence. Praha : Portál 2003, s. 266.).

Kde hledat informace, další vzdělávání, kolegy apod.?

1) É + e-›

* Konzultace,dotazy atd.:

¡ Specifické zaměření na problematiku OSV:

- Josef Valenta

(didaktika OSV; cesty včleňování OSV do vzdělávací práce školy; didaktika komunikace; metodika vedení kurzů OSV; využití metody dramatické/divadelní výchovy v OSV; osobnostní a sociální rozvoj pedagogů; didaktika klíčových kompetencí)

josef.valenta@ff.cuni.cz

telefon: 221 619 651

¡ Složky odborného zaměření učitelů a interních doktorandů katedry vztahující se k otázkám kolem OSV:

- Jan Buryánek

(interkulturní výchova)

jan.buryanek@clovekvtisni.cz

- Michal Dubec

(osobnostní a sociální výchova)

dubec@odyssea.cz

- Markéta Dvořáková

(projektové vyučování a RVP)

marketa.dvorakov@ff.cuni.cz

- Eva Janebová

(interkulturní výchova; mezinárodní vzdělávání)

mkuc@volny.cz

- Jaroslav Koťa

(sociální psychologie, teorie člověka)

jaroslav.kota@ff.cuni.cz

- Hana Krykorková

(rozvoj studijních dovedností, metakognice /“poznávání vlastního poznávání“/)

hana.krykorkova@ff.cuni.cz

- Jitka Lorenzová

(mravní výchova)

jitka.lorenzova@post.cz

- Hana Kasíková

(kooperace jako klíčová kompetence; kooperativní učení; dramatická výchova; vzdělávání pro všechny)

hana.kasikova@ff.cuni.cz

- Jiří Pelikán

(pedagogická interakce, základní otázky výchovy)

jiri.pelikan@ff.cuni.cz

- Jaroslava Stolařová (Rampouchová)

(pedagogická intervence; klima učitelských sborů)

rampouchova@post.cz

- Alena Vališová

(asertivní komunikace)

alena.valisova@ff.cuni.cz

- Michaela Vítečková

(rodinná výchova)

telefon: 221 619 648

- Milada Votavová

(prevence závislostí)

telefon: 221 619 648

Viz stránky vyučujících - O jejích členech

2) N + O+ Y

* Veřejně dostupné kurzy pracovníků katedry, které se týkají OSV, resp. RVP:

Hana Kasíková

- kurzy kooperativního vyučování/učení (viz klíčové kompetence)

Josef Valenta

- kurzy o OSV a klíčových kompetencích a o formách implementace OSV do práce školy

* Kurzy projektu Dokážu to?

http://www.dokazuto.cz/

Typ A – zaměřený na cestu k OSV prostřednictvím efektivního chování učitelů.

Typ B – zaměřený na spojení OSV a předmětů

Typ C – zaměřený na dovednosti pro vedení samostatného kurzu OSV

* Kurzy organizace Odyssea

http://www.odyssea.cz/

Kurzy vedou absolventi Katedry pedagogiky FFUK - specializace POSR.

* Kurzy Centra vzdělávání Královéhradeckého kraje

http://www.cvkhk.cz/

Centrum věnuje pozornost tématice RVP.

3) & + ³

* Vybraná literatura k osobnostní a sociální výchově obecně:

Balcar, K.: Úvod do studia psychologie osobnosti. Praha, SPN 1992.
Bakalář,E.: Psychohry. P, MF 1989.// * Psychohry 2. P, Vyšehrad 92.

Beaufortová K. a kol., Umění komunikace ve škole. [cd rom] Verze pro Windows 95 ad. Zpracovatel: LANGMaster GROUP s.r.o.; Kladno: AISIS 2004.

Belz,H. – Siegrist,M.: Klíčové kompetence a jejich rozvíjení. P,Portál 2001.

Bláhová,K.: Hry pro tvořivé vyučování. Praha, STROM 1997.

Canfield,J. - Siccone,F.: Hry pro výchovu k odpovědnosti a sebedůvěře. P,Portál 98.

Canfield,J. - Wells,H.C.: Hry pro zlepšení motivace a sebepojetí žáků. Praha, Portál 1995.

Equal Voice. [cd rom] Materiál Pop-Up Children´s Theatre London. Česká red. H.Kasíková a J.Valenta.

Zpracovatel: LANGMaster GROUP s.r.o. Verze pro Windows 95 ad. Kladno: AISIS 2004.

Fountain,S.: Místo na slunci. Praha, Tereza 1994.

Grecmanová,H.- Urbanovská,E.-Novotný,P.: Podporujeme aktivní myšlení a samostatné učení žáků. Olomouc Hanex 2000.

Hayesová,N.: Základy sociální psychologie. Praha, Portál 1998.

Hermochová,S.: Hry pro život.1,2. Praha, Portál 1994.

Karnsová,M.: Jak budovat dobrý vztah mezi učitelem a žákem. Praha, Portál 1995.

Kasíková,H.: Kooperativní učení, kooperativní škola. P, Portál 1997.

Kasíková, H.: Učíme se spolupráci spoluprací. Kladno : AISIS 2005.

Kasíková,H.-Valenta,J.:Učební gymnastika. Raadce učitele.3., C 2.8, Praha, Raabe 2003

Kirst,W. - Diekmeyer,U.: Trénink tvořivosti. P, Portál 98.

Komárková,R. a kol..:Aplikovaná sociální psychologie III (Soc.psy.výcvik), Praha, Grada 2001.

Kopřiva,P. a kol.: Respektovat a být respektován. Kroměříž : Spirála 2005.

Křivohlavý,J.: Jak si navzájem lépe porozumíme. Praha, Svoboda 1988.

Křivohlavý,J.: Tajemství úspěšného jednání. Praha, Grada 1995.

Kříž, P. Kdo jsem, jaký jsem  (aktivity pro osobnostní a sociální výchovu k podpoře

  sebepoznání a sebepojetí). Kladno : AISIS 2005.

Machková,E.: Metodika dramatické výchovy. Praha, ARTAMA 1992.

Míček,L.: Duševní hygiena. Praha, SPN 1984.

Nakonečný,M.:Základy psychologie osobnosti. Praha, Management Press 1993.

Neumann,J.: Dobrodružné hry a cvičení v přírodě. P, Portál 98.

Pelikán,J.: Pomáhat být. Praha, Karolinum 2002.

Pike,G.- Selby,D.: Cvičení a hry pro globální výchovu, Portál 99.

Portmannová,R. - Schneiderová,E.: Hry zaměřené na zvýšení koncentrace a uvolnění. P, Portál 1993.

Portmannová,R.: Jak zacházet s agresivitou. Praha, Portál 1996.

Rheinwaldová,E.: Tajemství úspěchu. Praha 1991.

Rückerová-Voglerová,U.: Učení bez stresu. Praha, Portál 1994.

Řezáč,J.: Sociální psychologie.Brno, Paido 1998.

Říčan, P.: Psychologie osobnosti. Praha, Orbis 1992.
Silberman, M.: 101 metod pro aktivní výcvik a vyuč. P,Portál 97.

Smith,Ch.A.: Třída plná pohody. Praha, Portál 1994.

Štembergová, Š.: Metodika mluvní výchovy dětí. Praha, STD-ARTAMA 1994,

Vacek, P.: Průhledy do psychologie morálky. Hradec Králové : Gaudeamus 2005.

Valenta,J.: Jednoduché metody dramatické výchovy (hraní rolí) ve výuce různých

předmětů. Raadce učitele.3., Praha, Raabe 2003, C 2.9.

Valenta,J.: Komplexní rozvoj osobnosti žáka. In: Vališová, A., Kasíková,H. a kol. Pedagogika pro učitele. Praha, Grada 2007, s.263-282.

Valenta,J.: Manuál k tréninku řeči lidského těla. Kladno, AISIS 2004.

Valenta,J.: Metody a techniky dramatické výchovy. 3.vyd.Praha, Institut sociálních vztahů 2005.

Valenta,J.: Osobnostní a sociální výchova a její cesty k žákovi. Kladno : AISIS 2006.

Valenta,J.: Učíme (se) komunikovat. Kladno, AISIS 2005.

Valenta,J.: Učit se být. Praha-Kladno, Strom-AISIS 2003.

Vališová,A.: Asertivita v rodině a ve škole. Praha, H&H 1992.

Vališová,A.: Komunikace a vzájemné porozumění. Hry pro dospívající. Praha, GRADA 2005.

Vybíral, Z.: Psychologie lidské komunikace. Praha, Portál 2000.

Zlatý fond her. Praha, MF 1990; // * II. díl. Praha, Portál 98.

* Knižnice projektu Dokážu to? na podporu osobnostní a sociální výchovy:

-- Podstata OSV a čtyři základní způsoby jejího včlenění do každodenní práce

školy:

§ VALENTA, J.  Osobnostní a sociální výchova a její cesty k žákovi. Kladno : AISIS  2006

-- Vybraná základní témata OSV:

§ hermochová, s.  Skupinová dynamika ve školní třídě. Kladno : AISIS 2005

§ kasíková, h. Učíme se spolupráci spoluprací. Kladno : AISIS 2005

§ KŘÍŽ, P. Kdo jsem, jaký jsem  (aktivity pro osobnostní a sociální výchovu k podpoře

  sebepoznání a sebepojetí). Kladno : AISIS 2005

§ Valenta, j. Učíme (se) komunikovat (na pomoc osobnostní a sociální výchově ve

  školách). Kladno : AISIS 2005

-- Tématická osnova OSC, metody a techniky OSV, OSV jako samostatný

předmět:

§ VALENTA, J. Učit se být. 2. vyd. Praha – Kladno : STROM – AISIS 2003

-- Didaktika vybraného speciálního tématu:

§ valenta, j. Manuál k tréninku řeči lidského těla (didaktika neverbální komunikace).

    Kladno: AISIS 2004

* CD programy projektu Dokážu to? na podporu osobnostní a sociální výchovy:

§ beaufortová, K. Umění komunikace ve škole. Moderní vyučování I. [CD-ROM]. Kladno : AISIS 2004.

§ Pop-up theatre; kasíková, h., valenta,j. Equal Voice – Každý má právo být slyšen. Moderní vyučování II. [CD-

ROM]. Kladno : AISIS 2005.

§ kasíková, h. Kooperativní učení - Učíme se spolupráci spoluprací. Moderní vyučování IV. [CD-ROM]. Kladno : AISIS

2005.

http://www.aisis.cz//vydavatelství

4) "

a) Â

- Portál Výzkumného ústavu pedagogického v Praze

http://www.vuppraha.cz/

(texty rámcových programů; metodický portál i se stránkou věnovanou OSV)

- Metodický portál RVP (Výzkumný ústav pedagogický)

http://www.rvp.cz/

(metodické materiály pro realizaci RVP v praxi)

- Pedagogický portál Mujnet

http://www.mujnet.cz/

(odkazy na kurzy, literaturu, ukázky her a lekcí OSV)

b) �€� €

- Kdo učil nebo učí OSV jako samostatný předmět, kroužek, kurz atd. a kde?

* Bláha Jiří

8.ZŠ Mladá Boleslav; ZŠ Frýdlant v Č.

* Brázdilová Milena

ZŠ Dolní Bousov

* Černá Helena

ZŠ Žďár nad Sázavou, Komenského

* Dubná Karla

ZŠ T.G.M. Studénka

* Forýtková Dana

Gymn. Nové Město n.M.

* Grundová Marie

ZŠ Tábor

* Charvát Martin

ZŠ Plaňany

* Istenčin Lukáš

ZŠ Plaňany

* Jančová Hana

Masarykova ZŠ, Praha – Újezd nad Lesy

* Jozová Kateřina

SSOU spol. stravování Praha 8

* Kapitánová Václava

ZŠ Kutná Hora, Kremnická 4

* Karásková Vlasta

ZŠ J.A.K. Lysá nad Labem

* Kristová Alena

ZŠ Prušánky"

* Kvasilová Martina

ZŠ Plaňany

* Mojžíšová Andrea

ZŠ T.G.M. Studénka

* Sitková Michalela

ZŠ Kostelec na Hané

* Slavíčková K.

ZŠ Brno (Heyrovského)

* Sobotová Alena

ZvŠ Liberec

* Stratilová Iva

ZŠ Mikulčice

* Tačkova Taťjana

ZŠ Neštěmice

* Tuzarová Zdena

ZŠ Kladno, Norská

* Vellánová Hana

ZŠ Planá n.L.

* Zouhar Jan

Gymnázium Vsetín

VÍTE - LI O NĚKOM DALŠÍM, NAPIŠTE NÁM!!!!

Studium pedagogiky osobnostně sociálního rozvoje na katedře

Magisterské studium (Mgr.)

Pedagogika OSR, resp. osobnostní a sociální výchova, se studuje ve 2. cyklu studia  oboru pedagogika - Charakteristika volitelných zaměření v rámci II. cyklu studia oboru pedagogika.

Nutné zázemí pro studium specializace tvoří předměty prvního cyklu - Denní studium (zejm. teorie výchovy, didaktika I. a „balíček“ všech psychologií /osobnost; vývojová; sociální; pedagogická).

Povinnou teoretickou složku studia zaměření reprezentují předměty Systémy osobnostně sociálního rozvoje (součást programu ještě v průběhu I.cyklu).

Povinně volitelnými předměty jsou: Teorie člověka (povinný předmět v rámci zvolené specializace, II.cyklus). Povinnou teoreticko-praktickou pak předmět Metody a techniky osobnostní a sociální výchovy (Didaktika OSV; povinný předmět v rámci specializace, II.cyklus).

Dále tu je systém volitelných kurzů (Kooperace ve vyučování, Úvod do systému dramatické výchovy, Praktikum dramatické výchovy, Asertivita, Mravní výchova, Nonverbální komunikace, Verbální komunikace, Divadlo-forum a výchova, Vybrané formy zážitkové pedagogiky, Pedagogická interakce a další vztažné předměty).

Kurzy jsou vesměs vedeny jako teoreticko praktické. Sledují de facto tyto cíle:

a) osobnostní a sociální rozvoj studenta samého v oblasti tématu

předmětu/kurzu

b) výuka

- teorií specifických pro oblast předmětu (teorie komunikace,

kooperace atd.)

- spojení oblasti s teoriemi obecnými (teorie osobnosti,

sociálního učení atd.)

c) základy didaktiky/metodiky pro výuku dané oblasti, resp. metodiky

praktické práce tématem (rozumět mechanismům učení OSV)

d) vytváření elementární praktické dovednosti pro řízení učení v OSV

Protože je zatím celkem málo škol, kde se OSV pěstuje v samostatných časových blocích, jako předmět atd., není snadné získávat pro naše studenty instituce, v nichž by absolvovali povinné praxe. Můžete-li nám pomoci či poradit, budeme Vám hluboce vděčni.

Doktorské studium (PhD.)

Předseda oborové rady: doc.dr.J.Koťa.

Studium se řídi předpisy platnými pro celou FF UK (http://student.ff.cuni.cz/dok/vnitrni_predpisy/szr_komplet.pdf).

Pokud jde o tématiku z oblasti OSV, resp. Pedagogiky osobnostně sociálního rozvoje:

Témata svých prací z oblasti OSV formulují uchazeči. Lze konzultovat s garantem zaměření, doc. Valentou, nebo podle zvolené specializace s dalšími členy katedry.

Zvýšený zájem o bádání na poli OSV máme v současné době v oblastech:

- různé formy implementace OSV do práce školy

- OSV a další průřezová témata

- zjišťování výsledků a hodnocení v oblasti OSV.

Několik mýtů z oblasti osobnostně sociální výchovy

Na závěr ještě – (zatím) bez komentáře – několik mýtů, které odrážejí některé oblíbené stereotypy v uvažování o OSV (podrobněji viz 3. kapitola v knize „Učíme (se) komunikovat“, Kladno : AISIS 2005, s. 45n. a článek „Mytologie osobnostní a sociální výchovy“ v Moderní vyučování/2006).

Ø OSV nastane sama od sebe, kdykoliv jsou žáci ve vyučování aktivní …

Ø OSV nastane sama od sebe, kdykoliv se ve vyučování komunikuje…

Ø OSV proběhne, kdykoliv si pohovoříme o životě…

Ø OSV je, když frčí hra za hrou (aneb „nemluvit a dělat“)…

Ø V OSV všechno souvisí se vším, takže je vlastně úplně jedno co děláme – všechno nějak ovlivní

člověka…

Ø Jakýkoliv projekt ve vyučování znamená, že děláme OSV…

Ø Reflexe v OSV znamená, že žákům řeknu, jak to musí správně chápat a dělat...

Ø OSV, to neznamená nic jiného, než „spolupracující skupinky“…

Ø Stačí, aby učitel řekl, že se bude spolupracovat a spolupráce (a tím i OSV) už nastane sama od sebe…

Ø OSV nelze s mými žáky dělat, neboť oni nejsou ještě dostatečně osobnostně a sociálně rozvinuti…

Ø Každý učitel má osobnost, fakultu a životní zkušenosti – to ho kvalifikuje pro OSV…

Þ Þ Þ

English

Personal and social education (P.S.E.)

- general and crosscurricular topic within the “Framework educational programmes for primary and secondary education” (basic documents of the current school reform)

What is personal and social education

Personal and social education is a practical discipline on the development of key life competencies and skills necessary for everyday life. It involves mainly the competencies or skills:

§ personal

§ social

§ moral

Overview of the basic topics

w Area of personal competencies

- Self-cognition and building of balanced self-concept

- Improvement of basic cognitive functions

- Self-regulation and organisation of personal life

- Psycho hygiene

- Creativity in everyday life

w Area of social competencies

- Meeting people

- Building of interpersonal relations

- Communication

- Cooperation and competition

w Area of moral competencies, values and morale

- Values, attitudes, moral human qualities; pro-social tendency, everyday ethics

- Problem solving, decision making skills in socially and ethically potential situations

w Area of personal and social competencies applied to certain roles and situations

- Me and other people in my life situations

- Me and my social roles

How P.S.E. works

n It works in practice!!

Students face the aforementioned topics in random or induced practical learning situations, in which they themselves act, think, experience, etc.

n It works in person!!

This experience is gained by each student, it is evaluated in relation to their personal life

n It has a respecting!! nature

The teacher creates conditions for gaining life skills with respect to the student’s personal specifics.

How can P.S.E. be incorporated into the school work routine

1. By means of effective conduct of teachers.

(teacher as a model of conduct and as a person fostering good relations)

2. By means of various (common) school situations.

(reflection of P.S.E. topics in any school situation)

3. By means of incorporation of P.S.E. topics into other subjects, areas or educational fields.

(cross-cultural approach; integration of P.S.E. and other subjects’ content and methods)

4. By means of individual P.S.E. slots.

(P.S.E. related project, club, subject)

Why is P.S.E. present on the website of the Pedagogy Department

Personal and social education as a term originates from the British national curriculum. The FFUK Department of Pedagogy began to study it in the first half of 1990s through the activities of doc. J. Valenta. The study major Pedagogy of Personal and Social Development was opened here in mid 1990s, dealing with P.S.E. in both theoretical and practical ways. http://pedagogika.ff.cuni.cz/pages/eng/index.html.

We may consider it significant that the system of P.S.E. created at the department has become the basis of the crosscurricular topic of P.S.E. in the school reform documents. Working on the P.S.E. system was also part of the research concept No. 206105 UK FF.

It is also possible to study in a Ph.D. program in P.S.E. at the department

References

Texts of framework educational programmes
http://www.vuppraha.cz/

Projekt Odyssea non-profit organisation

http://www.odyssea.cz/

Selected literature generally related to personal and social education

-- Basics of P.S.E. and four basic ways of its inpocporation into the everyday school work:

§ VALENTA, J.  Osobnostní a sociální výchova a její cesty k žákovi (Personal and Social Education and Its Ways to the Student). Kladno : AISIS  2006

-- Selected baic topics of P. S. E.:

§ hermochová, s. Skupinová dynamika ve školní třídě (Group dynamics in the classroom). Kladno : AISIS 2005

§ kasíková, h. Učíme se kooperaci kooperací (We learn cooperation by cooperating). Kladno : AISIS 2005

§ KŘÍŽ, P. Kdo jsem, jaký jsem (Who am I, what am I like). Kladno : AISIS 2005

§ Valenta, j. Učíme (se) komunikovat (We learn (and teach) how to communicate). Kladno : AISIS 2005

-- P.S.E. topic concept, P.S.E. methods and techniques, P.S.E. as an individual subject:

§ VALENTA, J. Učit se být (Learning to be). 2. edition Praha – Kladno : STROM – AISIS 2003

-- Didactics of the selected special topic:

§ valenta, j. Manuál k tréninku řeči lidského těla (Manual for training of body language). Kladno: AISIS 2004

Contact

Josef Valenta - josef.valenta@ff.cuni.cz

Přel. Mgr. A.Fialová

Þ Þ Þ