120 let španělských výzkumů v Egyptě

4.7.2009 Nevine el-Arif

Počátky španělské archeologie v Egyptě se datují do roku 1886, kdy se španělský diplomat Eduardo Toda Y Geell ujal dohledu nad výzkumem a inventarizací nálezů v hrobce řemeslníka 19. Dynastie Sennedžema v Dér el-Medíně poblíž Luxoru. Na počátku 20. století prováděl hrabě Galarza výzkumy v Gíze a roku 1908, kdy byla postavena káhirská univerzita, se stal jediným Španělem, který zde přednášel.

Španělská archeologická přítomnost v Egyptě byla definitivně potrvzena v době kampaně za záchranu núbijských chrámů na počátku 60. let 20. Století, kdy španělská archeologický výprava pod vedením Almagro Basche prováděla výzkumy na částech egyptského a súdánského území, které přispěly k poznání núbisjkých dějin od neolitu do islámské doby. Po skončení kampaně získali Španělé jako výraz vděku egyptské strany několik tisíc předmětů objevených na těchto lokalitách. Ty jsou dnes vystaevy v Národním archeologickém muzeu v Madridu. Dalším uznáním španělského úsilí o záchranu kulturního dědictví Egypta byl chrám z Debodu, který dnes stojí ve středu Madridu.

S cílem připomenout toto 12 desetiletí trvající úsilí o výzkum a ochranu staroegyptských dějin a památek byl nedávno v nádnerné zahradě Egyptského muzea v Káhiře uspořádán galavečer, kde se shromáždili španělští a egyptští archeologové spolu s významnými osobnostmi jako Omar Sharif a ministry kultury Španělska a Egypta Césarem Antoniem Milinou a Farúkem Husním. Součástí oslav „120 let španělské archeologie v Egyptě“ je také archeologická výstava 137 předmětů, které různé španělské expedice objevily od konce 19. století.
Husní událost označil jako další projev blízkého přátelství Egypta a Španělska. Dodal, že se španělské archeologické týmy s nadšením podílejí na úsilí o pochopení staroegyptské kultury, a to nejen pomocí archeologických prací, ale také pomocí snahy zachovat cenné historické předměty.

„Víme, že archeologická spolupráce mezi našimi zeměmi bude nadále vzkvétat,“ řekl Husní.

Milina řekl, že dějiny španělského výzkumu jsou plné těžkostí, často neznámé a nedoceněné, přesto se však vyznačují dobrými výsledky. Nálezy a hmotné důkazy, které se dnes nacházejí v několika egyptských muzeích, jsou nyní vystaveny společně jako důkaz španělského příspěvku k poznání o starověkém Egyptě. „Jsou to dějiny poznamenané významnými jmény jako Gaston Maspero, Wilbour, Grébaut and Bourinat, tedy vůdčími postavami mezinárodní egyptologie,“ řekl Molina. Zdůraznil také, že výstava rovněž klade důraz na současné španělské výzkumy, které jsou mezinárodní vědeckou komunitou velmi ceněny a v současné době probíhají v Kóm el-Chamasínu, Oxyrhynchu, Herakleopoli Magna – kde letos slaví 25. výročí – a také na západním břehu Luxoru.

Generální tajemník Nejvyšší rady pro památky Egypta (SCA) Zahi Hawass řekl, že tato událost je příležitostí k pohledu zpět na úspěchy španělských kolegů a vědců, ale také k pohledu do budoucnosti na mnoho dalších let plodné spolupráce mezi Egyptem a Španělskem.

Ředitelka Egyptskéhu muzea v Káhiře, Wafaa el-Saddík, řekla, že výstava je prezentací úsilí několika archeologických expedic v různých oblastech Egypta. Její součástí je i 12 předmětů ze Sennedžemovy hrobky v Dér el-Medíně v Luxoru. Jedná se o vnější a vnitřní rakev majitele hrobky, soubor čtyř kanop a nekolik dalších předmětů pohřební výbavy a nádob.

Vystaveny jsou také předměty, které dosud nikdy nebyly představeny veřejnosti. Patří k nim troje nepravé dveře, tři obětní stoly, čtyři soubory kanop, a několik vešebtů z galerie v Herakleopoli Magna. Jsou zde také předměty z hrobky Džehuteje a Heriho v Drá Abú en-Naga na západním břehu Luxoru: několik drobných předmětů pohřební výbavy, vápencový sarkofág, amuletžy a skleněná nádobka. Dále jsou vystaveny také kartuše, otisknuté do nepálení hlíny a pocházející ze Senenmutovy hrobky a několik pohřebních předmětů z muzeí v Kóm el-Chamasínu a Bení Suejfu.

ÚSTAV

AKTUALITY

ABÚSÍR

PROJEKTY

MONITORING MÉDIÍ

NÁSTROJE

MEDIÁLNÍ PARTNEŘI A SPONZOŘI

120 let španělských výzkumů v Egyptě