Český egyptologický ústav

UK | FF UK | ENGLISH | KONTAKT | |

Český egyptologický ústav - logo

Celetná 20, 110 00 PRAHA 1, Česká republika
Tel: 00420-221619611, Fax: 00420-221619618

ÚSTAV
AKTUALITY
ABÚSÍR
PROJEKTY
MONITORING MÉDIÍ
NÁSTROJE
MEDIÁLNÍ PARTNEŘI A SPONZOŘI

Výkopový deník

15.11.2005 Zahi Hawass, Tarek el-Awadi

Dr. Zahi Hawass, generální tajemník SCA publikuje jednou za dva týdny v anglickém vydání časopisu Ahram Weekly novinový sloupek nazvaný „Výkopový deník“. Takto vydávané příspěvky jsou komentářemi Hawassových archeologických dobrodružství. Prostřednictvím svých sloupků Hawass přibližuje čtenářům okamžiky objevů, zprostředkovává jim návštěvy výstav a přednášek nebo je seznamuje s významnými historickými osobnostmi. Zároveň také čtenářům poskytuje aktuální obrázek o nejrůznějších egyptologických aspektech, stejně jako o vzrušujícím životě egyptologa.

Poklady pod moderními domy

zahi1.jpgVětšinu svého života jsem strávil při vykopávkách v poušti, při odhalování tajemství starověkých Egypťanů. Jsem hrdý především na svůj objev a pokračující výkopové práce na hrobkách stavitelů pyramid v Gíze. Samotné pohřebiště je rozděleno na dvě části – horní a dolní. Dolní pohřebiště bylo určeno pro dělníky, kteří se podíleli na transportu kamenných bloků, zatímco na horním pohřebišti byli pohřbíváni takoví řemeslníci jako umělci nebo představení dělníků. Všichni se ale podíleli na projektu výstavby královy pyramidy, aby tak mohlo být zajištěno jeho božství na onom světě. Zdroje pro tyto dělníky pocházely ze statků po celém Egyptě, ze kterých na staveniště plynuly jak potraviny a další dodávky, stejně jako další dělníci. Vykopávky nám odhalily mnohé důležité informace o životě těchto mužů a žen. Podařilo se nám zjistit, že se na stavbě pyramidy podílelo až deset tisíc dělníků, kteří se střídali v ročních cyklech po dobu asi 32 let.

Mé vykopávky v Údolí zlatých mumií v oáze Bahríja jsou považovány za „Tutanchamonovu hrobku římského období“. V Bahríji se nám podařilo objevit více než 250 mumií, z nichž většina byla pokrytá zlatem. Jednotlivé hrobky nám pomohly pochopit náboženské představy obyvatel oázy, kteří zde žili v římském období. Bohatství oázy souviselo s výrobou vína, které se neprodávalo pouze v Egyptě, ale bylo vyváženo do oblastí dnešníní Itálie a Francie. Víno z Bahríji však bylo oblíbené již v ramessovské době. Pití vína na onom světě bylo touhou všech Egypťanů. Oáza Bahríja byla pro Egypťany velice důležitá. V čele její správy stál jmenovaný guvernér, který kontroloval oblast před přílivem a útoky Libyjců.

Mé vykopávky v Sakkáře také odhalily významné informace. Při vykopávkách kolem Tetiho pyramidy (Teti byl prvním panovníkem 6. dynastie) jsme objevili pyramidu i pyramidion hlavní Tetiho manželky královny Chuity. Podařilo se nám objevit i pyramidu královny Iputy a hrobku královského syna Tetianchkema. Uvnitř jeho pohřební šachty se nacházely vzácné předměty jako například překrásná alabastrová podhlavnička.

A opět v Sakkáře – tentokrát na pohřebišti hodnostářů z doby 1. a 2. dynastie – jsme nalezli několik neporušených hrobek. V jedné šachtě, která byla asi 9 m hluboká, byly objeveny zapečetěné dveře. Za dveřmi se nacházela kostra ženy zabalená do plátna. Po prozkoumání kostry se zjistilo, že její lebka byla rozbita a na její pravé noze byly zřetelné pozůstatky krve. V tomto případě se může jednat o důkaz pro lidskou oběť. Lidské obětování bylo provozováno pouze za doby 1. dynastie a nikdy později. Egypťané zjistili, že si mohou postavit hrobku a poté co zemřou, se mohou připojit ke svému panovníkovi na onom světě. Druhá hrobka, kterou jsme objevili, obsahovala nepoškozenou dřevěnou rakev a kostru, která ukazovala známky po mumifikaci. Jedná se tak o dosud nejstarší objevenou mumii.

Vykopávky pod domy byly zcela odlišnou a jedinečnou zkušeností. Samotný objev se podařil jen díky slovům dvou mladých lidí, kteří žijí ve městě al-Bawíti, hlavním městě oázy Bahríja. Právě ti mi řekli, že se pod domem jedné staré ženy v jejich městě nacházejí malované hrobky. Vzali mě ssebou do domu této ženy. Uvnitř domu byla šachta. Po provaze jsem sestoupil do hlouky devíti metrů a najednou jsem stál uvnitř jedné z těchto malovaných hrobek, kterou můžeme datovat do 26. dynastie. Krátce poté jsme zahájili vykopávky v podzemí těchto domů. Nikdy nezapomenu na ten okamžik – kráčel jsem hrobkou, podíval jsem se skrze niku a uviděl jsem velký vápencový antropoidní sarkofág. Bylo to neuvěřitelné. Nalezl jsem tak hrobku významného guvernéra Džedchonsuefancha. Samotné víko sarkofágu vážilo kolem 12ti tun. A těch pět hodin, které jsem strávil se svým týmem při otevírání víka, bylo pět nejlepších hodin mého života. Když jsme konečně otevřeli víko naskytl se nám pohled na další alabastrový sarkofág. Pod druhým víkem jsme našli pozůstatky mumie a zlaté amulety. Vykopávky později odhalily také hrobky jeho otce a manželky. Sarkofág jeho manželky obsahoval 102 zlatých amuletů, které pokrývaly celou mumii. Letos jsme objevili další zapečetěnou šachtu. Když jsme jí otevřeli a překonali jsme vrstvy kamenných úlomků, dostali jsme se do hloubky přibližně 17ti metrů. Byl jsem tak vzrušený a roztřesený, když jsem spatřil další zapečetěný vápencový sarkofág. Na jeho víku byl vytesán obličej a hieroglyfické nápisy, které nám říkaly, že tento muž byl bratrem guvernéra a kněz. Bylo opravdu vzrušující učinit tolik významných objevů pod domy v el-Bawíti.