UK | FF UK | ENGLISH | KONTAKT | |
Celetná 20, 110 00 PRAHA 1, Česká republika
Tel: 00420-221619611, Fax: 00420-221619618
20.6.2005 Podle oficiální zprávy SCA.
V sobotu 4. června 2005 navštívila skupina francouzských a egyptských egyptologů, úředníků a politiků v čele s generálním tajemníkem Nejvyšší rady pro památky Egypta (SCA) dr. Zahim Hawassem Amonův chrám v Karnaku.
První kroky francouzsko-egyptské delegace vedly k severní straně pátého pylonu, do oblasti osmého a devátého pylonu chrámu a do síně vadžit. Právě na posledně jmenovaném místě byl učiněn jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v Karnaku - byla zde nalezena vápencová diáda krále 13. dynastie Neferhotepa, jejíž objev byl tímto. Sousoší bylo objeveno ve výklenku nacházejícím se 1,5 m pod základovou jámou pro jeden ze zde vztyčených obelisků. Dosud byla odkryta postava krále v životní velikosti a v obvyklém královském kráčejícím postoji, s rouškou nemes na hlavě a palicí v ruce. "Socha je dovedně vytesána z vápence a opatřena překrásnými nápisy, dokazuje, že umělci konce Střední říše a Druhé přechodné doby byli schopni vytvářet vrcholná díla," řekl Dr. Hawass. "V době této dynastie vládli dva panovníci jménem Neferhotep," pokračoval, "a nevíme jistě, o kterého z nich se jedná.
Věřím však, že je to Neferhotep I. Nebyl z královské krve a vládl v polovině 13. dynastie, před tím, než byli panovníci donuceni ustoupit do Théb. Dosud bylo nalezeno několik předmětů z připsaným tomuto panovníkovi, včetně stély z Abydu, podle níž opravil tamní Usirův chrám, a další diády, znázorňující krále ve dvou různých oděvech, jež byla objevena na počátku 20. století ve skrýši v Karnaku. Tento objev rozšiřuje naše znalosti o tomto velmi důležitém období egyptských dějin a o sochách a kaplích, které tito králové stavěli v Amonově okrsku v Karnaku," řekl Hawass. "Téměř bychom mohli psát dějiny Egypta jen na základě informací z nálezů v Jarmaku," dodává.
Druhá část sousoší je dosud ukryta v písku a čeká na odkrytí, plánované na příští archeologickou sezónu. Diáda bude nakonec vystavena poblíž místa nálezu. Dosud odhalená část sousoší naznačuje, že se obě postavy drží za ruce a mezi jejich rameny je vyryta Neferhotepova kartuše. Objev svědčí o existenci důležitého kultovního objektu v tomto prostoru již před počátkem Nové říše (1543 - 1080).
Průzkum této oblasti naznačuje, že tato královská diáda, vápencový podstavec a pískovcové usirovské sochy, objevené v základech jižní síně vadžit, patří k jednomu souboru umístěnému uvnitř jediného kultovního prostoru.
Podobné sousoší připsané Neferhotepovi bylo objeveno v roce 1904 na dvoře karnacké skrýše, a dnes je vystaveno v Egyptském muzeu v Káhiře.
Výzkum v prostoru síně vadžit byl započat vloni v říjnu malými sondami v poškozených částech dlažby nádvoří. Je součástí rozsáhlého výzkumného programu, zahájeného v roce 2002 v centrální oblasti karnackého chrámu. Cílem projektu je objasnit jednotlivé etapy výstavby svatyně od Střední říše do doby vlády Amenhotepa III. (1410 - 1372). Vnese také více světla do problematiky jednotlivých fází výstavby v této části chrámu v průběhu 13. dynastie. Plánovaná je rovněž analýza objevených v základech, svědčících o předchozím osídlení.
Vykopávky u jižního nároží pátého pylonu odhalily pozůstatky zdiva jižní části síně vadžit z nepálených cihel, ležící přímo pod základy zdi tvaru U. Tyto zdi z nepálených cihel navazují na jižní část pískovcové základny. Je možné, že tato zeď tvaru U nahradila původní zeď z nepálených cihel, jež patrně představuje chybějící jižní stranu ohradní zdi chrámu ze Střední říše.
Delegace rovněž navštívila Karnacké muzeum pod širým nebem, kde je vystaveno několik rekonstruovaných královských kaplí, jako např. vápencová kaple panovníka Amenhotepa II. (1454 - 1419) a kaple Amenhotepa I. (1545 - 1525).