3.10 ZÁKLADY UMĚLÉ INTELIGENCE A SYSTÉMŮ ZALOŽENÝCH NA ZNALOSTECH

Mgr. Jaroslav FIALA, Dr.


Učební cíl:
Seznámit posluchače se základy rozvíjejícího se vědního oboru nazývaného "umělá inteligence" (UI), jeho vznikem, historií, etapami vývoje a současným stavem poznání. Získat obecný přehled o úlohách,které lze řešit na principech UI. Poznat základní metody řešení úloh, způsoby a metody získávání a prezentace znalostí v systémech UI. Osvojit si základní znalosti o architektuře systémů založených na znalostech (ZS), expertních systémech (ES) a možnostmi jejich aplikace v informační a knihovnické praxi.
Cvičením na prázdném expertním systému diagnostického typu se seznámit s uživatelským rozhraním, způsoby konzultace se systémem a tvorbou cvičných aplikací (bází znalostí) založených na výrocích a pravidlech.

Osnova:
1. Úvod
1.1 Základní charakteristiky umělé inteligence
1.2 Stručná historie a vývoj UI, zdroje poznání, základní principy a pojmy

2. Řešení úloh a využívání znalostí
2.1 Stavový prostor
2.2 Prohledávání stavového prostoru
2.2.1 Neinformované metody prohledávání
2.2.2 Informované metody prohledávání
2.3 Reprezentace znalostí a logika
2.4 Jazyk predikátové logiky - základní pojmy
2.5 Umělá inteligence a logika

3. Dílčí úlohy řešené UI (aplikační oblasti)
3.1 Rozpoznávání
3.2 Řešení úloh
3.3 Adaptace a učení
3.4 Znalostní a expertní systémy
3.5 Porozumění přirozenému jazyku
3.6 Interakce člověk - stroj, programovací jazyky UI

4. Reprezentace znalostí
4.1 Sémantika predikátové logiky a reprezentace znalostí
4.2 Produkční systémy
4.3 Sémantické sítě
4.4 Rámce

5. Získávání znalostí - základy znalostního inženýrství
5.1 Získávání znalostí od expertů
5.2 Získávání znalostí z dat a textů
5.3 Data a znalosti
5.4 Prostředky pro automatizované získávání znalostí

6. Znalostní a expertní systémy (ES)
6.1 Podstata a základní charakteristiky těchto systémů
6.2 Možnosti a meze současných ES
6.3 Architektura ES
6.3.1 Báze znalostí, báze faktů
6.3.2 Inferenční mechanizmus a řízení ES
6.3.3 Doplňkové moduly (komunikační, vysvětlovací, generátor výsledků)
6.4 Práce s neurčitostí v ES

7. Aplikace ES - zaměření a příklady
7.1 Prázdné a problémově orientované ES - stručný přehled
7.2 Systémy SAK, SAZE, KEX - stručné charakteristiky
7.3 Možnosti aplikací ES v knihovnické a informační praxi


Literatura základní:

  1. BERKA, P. Vybrané znalostní systémy SAK, SAZE, KEX. Praha : VŠE, 1993. 243 s.
  2. BERKA, P. Tvorba znalostních systémů. Praha : VŠE, 1994. 190s.
  3. GOSMAN, S. (ed.) Umělá inteligence a expertní systémy : výběr informací z organizační a výpočetní techniky. Praha : Kan. stroje, 1990. 168 s.
  4. IVÁNEK, J., FERJENČÍK, J., STEJSKAL, B., ŠVENDA, J. Základy matematické informatiky. Díl 3. Znalostní inženýrství. Praha : VŠE, 1988. 114 s.
  5. KELEMEN, J. Úvod do umelej inteligencie. Bratislava : UK, 1981. 124 s.
  6. KEPKA, J., PSUTKA, J. Umělá inteligence : expertní systémy. I. díl. Plzeň : Západočeská univerzita, 1994. 113 s.
  7. MAŘÍK, V., ŠTĚPÁNKOVÁ, O., LAŽANSKÝ, J. Umělá inteligence. Díl I. Praha : Akademia, 1994. 215 s.
  8. MAŘÍK, V., ŠTĚPÁNKOVÁ, O., LAŽANSKÝ, J. Umělá inteligence. Díl II. Praha : Akademia, 1995. 195 s.
  9. MORRIS, A. (ed.) The application of expert systems in libraries and informations centres. London : Bowker-Saur Ltd., 1992. 241 s.
  10. POPPER, M., KELEMEN, J. Expertné systémy. Bratislava : Alfa, 1989. 360 s.
  11. PSUTKA, J., KEPKA, J. Umělá inteligence : reprezentace znalostí. Plzeň : Západočeská univerzita, 1994. 82 s.

Literatura doplňková:

  1. BENYOVSZKY, L., KUNCA, T. Úvod do logiky. Praha : SNTL - VŠE, 1991. 104 s.
  2. HAJIČOVÁ, E., WICHST, T. Reprezentace znalostí v systémech umělé inteligence. Praha : Univerzita Karlova, 1984. 98 s.
  3. IVÁNEK, J., STEJSKAL, B., BERKA, P., FERJENČÍK, J. Vybrané kapitoly z matematické informatiky a znalostního inženýrství. Praha : SNTL, 1990. 204 s.
  4. MAŘÍK, V. Umělá inteligence. Liberec : VŠST, 1988. 70 s.
  5. Od dokumentace k expertním systémům. Sborník z konference. Praha : DT ČSVTS, 1998. 128 s.
  6. ZVÁROVÁ, J. Lékařská informatika IV. Expertní a konzultační systémy v medicině. Praha: Univerzita Karlova, 1992. 118 s.

Zpět na osnovy