2.2.07 VYBRANÉ KAPITOLY ZE SVĚTOVÉ LITERATURY DRUHÉ POL. 19. STOLETÍ A PRVNÍ POL. 20. STOLETÍ

Dr. Marie MRAVCOVÁ


Učební cíl:
Výběrovost se uplatňuje vzhledem k rozlehlosti látky. Dílčí témata a tematické okruhy staví na těch směrech, poetikách a tvůrčích individualitách, které se vyznačují stylovou vyhraněností a staly se významným impulsem či naplněním originální umělecké intence. Jde tedy nejen o díla zakotvená v širokém čtenářském povědomí, ale také o díla exkluzívnější (tedy čtenářsky náročná), leč vývojově (tj. z hlediska proměn literárního výrazu a forem zobrazování) prvořadého významu.

Osnova:
1. Bratři Goncourtové a první formulace naturalistického programu. Poetika naturalismu a její přesahy v díle Emila Zoly

2. Gustave Flaubert. Počátky rozpadu dosavadního romaneskního modelu (srov. např. románové ztvárnění banality). Pani Bovaryová - rozhodující impuls pro personalizaci vyprávění a ústup komentujícího autorského vypravěče

3. Francouzský symbolismus; básnické experimenty a objevy Stéphana Mallarméa

4. Verhaerenovo "otevření" symbolismu směrem k problematice sociální - moderní civilizaci, zástupům, ideím...

5. Estétské a dekadentní stylizace a autostylizace: Oskar Wilde, Joris-Karl Huysmans, Gabriele D'Annunzio

6. Anton Pavlovič Čechov. Výstavba povídky a novely; náhlá odhalení, neuzavřenost syžetu, zprostředkování postavou aj.

7. Život a dílo Guy de Maupassanta. Znaky stylu: úspornost, komponovanost, smyslnost, předmětnost, vizualita. Téma vody v souvztažnosti s výtvarným impresionismem

8. Cesta Giovanniho Vergy k verismu - jedné z variant evropského literárního realismu a naturalismu

9. Expresionismus ve výtvarném umění a v díle Georgese Trakla

10. Leonid Andrejev, Ivan Bunin, Michail Bulgakov a Andrej Bělyj - expresionistická, lyricko-impresívní, groteskní a symbolistní stylová tendence v ruské literatuře konce 19. a první poloviny 20. století

11. Joseph Conrad - sestup do divočiny a uplatnění exotického žánru v poloze vysokého stylu (jeho zfilozofičtění)

12. Dokumentarismus a žurnalismus jako východisko realistického romanopisectví v americké literatuře 20. století (Stephane Crane, Theodore Dreiser, Upton Sinclair)

13. André Gide a "román o románu" (Penězokazi)

14. Marcel Proust - koncepce díla, drama tvůrčího procesu, aspekty tvorby

15. Franz Kafka - životní trauma a neosobnost stylu

16. Literatura a válka: úcta k faktu a zpochybnění fiktivního příběhu. Henri Barbusse a George Duhamel - revoluční socia lismus a anticivilistní humanismus

17. Ztracená generace - životní postoj, typ hrdiny, úspornost stylu (Ernest Hemingway, Francis Scott Fitzgerald, Erich Maria Remarque, Richard Aldington aj.)

18. Blomsbury Group; "lyrické romány" Virginie Woolfové; obraz lidské subjektivity v "proudu vědomí"

19. Ztvárnění (aktualizace) mýtu v literatuře první poloviny 20. století, zejména v díle Thomase Manna

20. Uplatnění montážní techniky v románové kompozici: Dos passos (Manharan Transfer a trilogie U.S.A.); Alfred Döblin (Berlín, Alexandrovo náměstí); Jean Paul Sartre: Cesty k svobodě (Věk rozumu, Odklad, Smrt v duši)

21. Svět Faulknerových románů a osobitost vypravěčských i kompozičních postupů

22. Existencialismus a literatura (Jean Paul Sartre, Albert Camus). Teistická varianta existenciální otázky: Francoise Mausiac, Georges Bernanos

23. Francouzský nový román (Allain Robbe-Grillet, Nathalie Sarrautová, Marguerite Durasová, Jean Cayrol).


Literatura (doporučená k pouhému doplnění výkladu):

  1. Slovník světových literárních děl I, II. Praha, 1988.
  2. Slovníky spisovatelů. Sovětský svaz I-II, Spojené státy americké, Itálie. Odeon.
  3. Dějiny francouzské literatury I-III. Academia, 1966-1979.
  4. STŘÍBRNÝ, Z. Dějiny anglické literatury I-II. Praha, 1987.
  5. Ruská klasická literatura. Praha, 1977.
  6. SALINARI, G. O moderní italské literatuře. Praha, 1964.

Předmluvy (zejména z ediční řady Světová četba SNKLU a Odeon) a doslovy k českým vydáním děl probíraných autorů.

Zpět na osnovy