Dr. Marie MRAVCOVÁ
Učební cíl:
Výběrovost se uplatňuje vzhledem k rozlehlosti
látky. Dílčí témata a tematické
okruhy staví na těch směrech, poetikách
a tvůrčích individualitách, které
se vyznačují stylovou vyhraněností
a staly se významným impulsem či naplněním
originální umělecké intence. Jde tedy
nejen o díla zakotvená v širokém čtenářském
povědomí, ale také o díla exkluzívnější
(tedy čtenářsky náročná),
leč vývojově (tj. z hlediska proměn
literárního výrazu a forem zobrazování)
prvořadého významu.
Osnova:
1. Bratři Goncourtové a první formulace
naturalistického programu. Poetika naturalismu a její
přesahy v díle Emila Zoly
2. Gustave Flaubert. Počátky rozpadu dosavadního romaneskního modelu (srov. např. románové ztvárnění banality). Pani Bovaryová - rozhodující impuls pro personalizaci vyprávění a ústup komentujícího autorského vypravěče
3. Francouzský symbolismus; básnické experimenty a objevy Stéphana Mallarméa
4. Verhaerenovo "otevření" symbolismu směrem k problematice sociální - moderní civilizaci, zástupům, ideím...
5. Estétské a dekadentní stylizace a autostylizace: Oskar Wilde, Joris-Karl Huysmans, Gabriele D'Annunzio
6. Anton Pavlovič Čechov. Výstavba povídky a novely; náhlá odhalení, neuzavřenost syžetu, zprostředkování postavou aj.
7. Život a dílo Guy de Maupassanta. Znaky stylu: úspornost, komponovanost, smyslnost, předmětnost, vizualita. Téma vody v souvztažnosti s výtvarným impresionismem
8. Cesta Giovanniho Vergy k verismu - jedné z variant evropského literárního realismu a naturalismu
9. Expresionismus ve výtvarném umění a v díle Georgese Trakla
10. Leonid Andrejev, Ivan Bunin, Michail Bulgakov a Andrej Bělyj - expresionistická, lyricko-impresívní, groteskní a symbolistní stylová tendence v ruské literatuře konce 19. a první poloviny 20. století
11. Joseph Conrad - sestup do divočiny a uplatnění exotického žánru v poloze vysokého stylu (jeho zfilozofičtění)
12. Dokumentarismus a žurnalismus jako východisko realistického romanopisectví v americké literatuře 20. století (Stephane Crane, Theodore Dreiser, Upton Sinclair)
13. André Gide a "román o románu" (Penězokazi)
14. Marcel Proust - koncepce díla, drama tvůrčího procesu, aspekty tvorby
15. Franz Kafka - životní trauma a neosobnost stylu
16. Literatura a válka: úcta k faktu a zpochybnění fiktivního příběhu. Henri Barbusse a George Duhamel - revoluční socia lismus a anticivilistní humanismus
17. Ztracená generace - životní postoj, typ hrdiny, úspornost stylu (Ernest Hemingway, Francis Scott Fitzgerald, Erich Maria Remarque, Richard Aldington aj.)
18. Blomsbury Group; "lyrické romány" Virginie Woolfové; obraz lidské subjektivity v "proudu vědomí"
19. Ztvárnění (aktualizace) mýtu v literatuře první poloviny 20. století, zejména v díle Thomase Manna
20. Uplatnění montážní techniky v románové kompozici: Dos passos (Manharan Transfer a trilogie U.S.A.); Alfred Döblin (Berlín, Alexandrovo náměstí); Jean Paul Sartre: Cesty k svobodě (Věk rozumu, Odklad, Smrt v duši)
21. Svět Faulknerových románů a osobitost vypravěčských i kompozičních postupů
22. Existencialismus a literatura (Jean Paul Sartre, Albert Camus). Teistická varianta existenciální otázky: Francoise Mausiac, Georges Bernanos
23. Francouzský nový román (Allain Robbe-Grillet, Nathalie Sarrautová, Marguerite Durasová, Jean Cayrol).
Literatura (doporučená k pouhému doplnění
výkladu):
Předmluvy (zejména z ediční řady Světová četba SNKLU a Odeon) a doslovy k českým vydáním děl probíraných autorů.