Doc. PhDr. Rudolf VLASÁK

Učební cíl:
Získat znalosti v oblasti teorie projektování informačních systémů se zvláštním zřetelem k implementaci výpočetní a telekomunikační techniky. Zvládnout soudobé metody, uplatňované při plánování a projektování racionalizace a modernizace provozů knihovnických a informačních služeb. V návaznosti na obecnou teorii systémů zvládnout postupy spojené s analýzou objektu projektových prací a metodiku projektování. Na praktickém příkladu získané vědomosti ověřit vypracováním dílčího materiálu z oblasti analýzy a projektování určeného systému.

Osnova přednášky:

1. Podstata a cíle projektových činností

1.1 Původ projektové činnosti a vlastní smysl projektování jako tvůrčí činnosti, zaměřené na výstavbu nových provozů a objektů nebo na jejich rekonstrukci
1.2 Soudobé pojetí pojmů plán a projekt a jejich vztahu k procesu tvorby, rozvoje a provozu systému. Pojem koncepce jako východiska plánování a projektování. Tvorba koncepce na základě analýzy vývojových trendů, aktuálního stavu provozovaného systému, zjištěných uživatelských požadavků a předpokladu reálných podmínek pro uplatnění koncepce
1.3 Plán jako výraz termínovaného postupu naplňování koncepce. Strategické a krátkodobé plánování v knihovnictví. Věcná a zabezpečovacíí část plánu. Vztah plánu a projektu
1.4 Podstata projektování jako tvorba nástrojů výstavby systému od koncepce po uživatelskou dokumentaci
1.5 Cíle projektových činností: inovace stávajících provozů, racionalizace nevyhovujících postupů, vybudování nových zpracovatelských linek a služeb
1.6 Hlavní kritéria kvality projektu: ekonomické (z hlediska provozu), funkční (z hlediska uspokojování uživatelských potřeb), organizační (z hlediska racionalizace pracovních linek a personálního vybavení), technické a technologické (z hlediska upatnění dostupných prostředků)

2. Postup projektování

2.1 Rozložení procesu výstavby systému na stadia a projektové stupně
2.2 Vyjádření záměru projektu, cílů a základních důvodů budování (výstavby, resp. přestavby) systému. Význam formulační stránky a formy předložení návrhu projektu. Studie proveditelnosti (feasibility study)
2.3 Definování subjektů, majících vztah k projektu systému
2.4 Formulace předpokládaných přínosů realizace projektu. Výběr hledisek pro hodnocení přínosů

3. Metodika projektování

3.1 Stadium předprojektové přípravy. Pracovní hypotéza. Možnosti alternativních řešení. Využití systémové teorie při analýze stávajícího systému
3.2 Vytvoření projektového úkolu (PÚ) jako závěrečného výsledku prací v rámci předprojektového stadia a zároveň jako 1. stupně projektových dokumentací
3.3 Vytvoření prováděcího projektu (PP) jako 2. stupně projektové dokumentace. Zavedení ověřovacích činností (experimentální provoz) systému. Převedení systému do provozního stadia
3.4 Význam implementačního stadia a projektantského dohledu nad provozním chodem systému

4. Projektový úkol (PÚ)

4.1 Osnova PÚ
4.2 Zásady pro zpracování úvodní zprávy a analýzy výchozího stavu projektovaného systému
4.3 Požadavky na cílové chování systému (hypotéza) a rámcový návrh systému
4.4 Organizačně funkční řešení systému a jeho schematické vyjádření
4.5 Požadavky na organizační, technologické a technické řešení systému
4.6 Požadavky na související materiální a personální vybavení provozovatele systému
4.7 Ekonomika provozu systému, náklady na projekt, pořizovací náklady a náklady na provoz systému
4.8 Použitá literatura (bibliografické citace dokumentů, které byly při zpracování projektového úkolu AKIS využity)
4.9 Přílohy (vzory dokladů, formulářů, dotazníků, písemné požadavky uživatelů, rozhodnutí nadřízených orgánů, zpráva ze schvalovacího řízení atd.)

5. Prováděcí projekt

5.1 PP jako výsledek stadia projektování a zároveň druhý, závěrečný stupeň projektové dokumentace. Hlavní zásady přípravy prováděcího projektu
5.2 Obsah PP. Složení souboru projektové dokumentace PP
5.3 Pojem specifikace údajů. Hierarchie datových útvarů a jejich definice
5.4 Schematické znázornění zpracovatelských linek systému. Využití principů vývojových diagramů. Dekompozice systému, jeho subsystémy, úlohy, chody a kroky
5.5 Závěrečná fáze prováděcího projektování a význam využití experimentu

6. Ověřovací stadium a uvedení systému do rutinního provozu

6.1 První experimenty chodu jednotlivých subsystémů před definitivním zpracováním prováděcího projektu (zejména ověření funkcí aplikačního programového vybavení). Kvantifikace dat a operací pro potřebné ověření a) dílčích chodů jednotlivých subsystémů, b) celých subsystémů, c) celého systému ve sladění chodu jeho subsystémů a úloh
6.2 Procedurální stránka převodu systému do rutinního provozu. Stanovení přejímací komise, uspořádání přejímky mezi projektantem (řešitelem) a zadavatelem (s vyjádřením provozovatele). Zpracování protokolu o převzetí systému do provozu a jeho schválení. Případné určení doby projektantského dozoru nad provozem systému nebo jeho vybraných subsystémů.

7. Vybrané modrní metody projektování automatizovaných informačních systémů

7.1 Přístupy k projektování: implementační, konstrukční a plánovací.
7.2 Obecné metody (BSP, PQM). Softwarově orientované projektování, metody YSM - DFD, JSP, SSADM, MERODE, CASE aj.
7.3 Souhrnné zásady správného postupu při projektování informačních systémů

Osnova cvičení:
Vypracování dílčích studií k zadaným projektovým postupům a úlohám. Praktické procvičení jednotlivých postupů práce při tvorbě projektů.

Literatura základní:

1. KIMLIČKA, Š. a kol. Teória projektovania knižnično-informačných systémov. Bratislava : UK, 1984. 170 s.
2. HABR, J., VEPŘEK, J. Systémová analýza a syntéza. Praha : SNTL, 1986. 316 s.
3. VLASÁK, R. Racionalizace informačních procesů. Praha : SPN, 1987. 167 s.
4. MOLNÁR, Z. Projektování automatizovaných informačních systémů. Praha : ČVUT, 1991. 200 s.

Literatura doplňková:

1. STRAKA, M. Vývoj databázových aplikací. Praha : Grada, 1992. 162 s.
2. BIGGS, C. L., BIRKS, E. G., ATKINS, W. Managing the systems developments process. London : Prentice Hall, 1980. 408 s.

Zpět na osnovy