TEORETICKÉ ZÁKLADY SELEKČNÍCH JAZYKŮ A OBSAHOVÁ ANALÝZA DOKUMENTU

1.06 TEORETICKÉ ZÁKLADY SELEKČNÍCH JAZYKŮ A OBSAHOVÁ ANALÝZA DOKUMENTU

Peter PÁLKA

TEORETICKÉ ZÁKLADY SELEKČNÍCH JAZYKŮ

Učební cíl:
Popsat a zhodnotit teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice, logice a sémiotice a podat příklady jejich praktické aplikace.

Osnova:
1. Všeobecný úvod do problematiky teoretických základů selekčních jazyků

2. Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice: 2.1 Lingvistika a její význam pro teoretickou i praktickou informatiku
2.2 Jazyk, jeho podstata, funkce a druhy

2.2.1 Jazyk a řeč, jazyk (langue) a promluva (parole)
2.2.2 Přirozený jazyk a jeho povaha, jazyk - objekt
2.2.3 Umělý jazyk a jeho odvozenost od jazyka přirozeného
2.2.3.1 Metajazyk, symbolický a formalizovaný jazyk, jazyk vědy
2.2.1 Jazyk a řeč, jazyk (langue) a promluva (parole) 2.2.2 Přirozený jazyk a jeho povaha, jazyk - objekt 2.2.3 Umělý jazyk a jeho odvozenost od jazyka přirozeného 2.2.3.1 Metajazyk, symbolický a formalizovaný jazyk, jazyk vědy: 2.4 Selekční jazyk, jeho podstata, funkce a druhy

2.4.1 Definice selekčního jazyka a její výklad
2.4.2 Selekční jazyk jako druh formalizovaného jazyka
2.4.3 Vztah mezi pořádáním informací a selekčním jazykem
2.4.4 Druhy selekčních jazyků
2.4.4.1 Identifikační selekční jazyk
2.4.4.2 Věcné selekční jazyky
2.4.5 Typy selekčních jazyků
2.4.5.1 Prekoordinované a postkoordinované selekční jazyky
2.4.5.2 Univerzální, odvětvové (oborové), speciální, dokumentografické a faktografické selekční jazyky
2.4.5.3 Selekční jazyky s gramatikou a bez gramatiky 2.4.6 Výklad nejdůležitějších pojmů a termínů selekčních jazyků
2.4.6.1 Indexování, ukládání a vyhledávání informací
2.4.6.2 Selekční systém. Selekční obraz dokumentu a informačního dotazu. Selekční předpis
2.4.6.3 Jiné pojmy a termíny 2.4.7 Lexika, abeceda a gramatika selekčního jazyka
2.4.1 Definice selekčního jazyka a její výklad 2.4.2 Selekční jazyk jako druh formalizovaného jazyka 2.4.3 Vztah mezi pořádáním informací a selekčním jazykem 2.4.4 Druhy selekčních jazyků 2.4.4.1 Identifikační selekční jazyk 2.4.4.2 Věcné selekční jazyky

3. Teoretické základy selekčních jazyků v logice: 3.1 Logika a její význam pro teoretickou a praktickou informa tiku
3.2 Aplikovaná teorie množin

3.2.1 Klasifikace (rozklad) množiny jako ústřední pojem te orie a praxe selekčních jazyků
3.2.1.1 Aplikace klasifikace množiny na dělení pojmu
3.2.1.2 Rod a druh
3.2.1.3 Třídy ekvivalence a jejich vytváření v selek čních jazycích
3.2.2 Klasifikace věd a selekční jazyky
3.2.2.1 Klasifikace věd, její podstata a funkce
3.2.2.2 Příklady významných klasifikací věd
3.2.2.3 Výklad vztahu mezi klasifikacemi věd a selekčními jazyky
3.2.1 Klasifikace (rozklad) množiny jako ústřední pojem te orie a praxe selekčních jazyků 3.2.1.1 Aplikace klasifikace množiny na dělení pojmu 3.2.1.2 Rod a druh 3.2.1.3 Třídy ekvivalence a jejich vytváření v selek čních jazycích: 3.3 Význam logiky při vyhledávání informací na podkladě lexikálních jednotek selekčních jazyků prostřednictvím výrazů Booleovy algebry

4. Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice: 4.1 Definice, funkce a složky sémiotiky a její význam pro teoretickou i praktickou informatiku
4.2 Znaky a znakové soustavy v teorii selekčních jazyků (aplikovaná syntaktika)
4.3 Pojem významu v teorii i praxi selekčních jazyků (aplikovaná sémantika)

4.3.1 Vztah mezi označujícím a označovaným
4.3.2 Smysl a denotace v teorii i praxi selekčních jazyků
4.3.3 Synonymie a selekční jazyky
4.3.4 Víceznačnost a selekční jazyky
4.3.5 Vágnost a další problémy významu
4.3.6 Jednoznačnost, sémantická schopnost a otevřenost selekčního jazyka
4.3.7 Paradigmatické a syntagmatické vztahy mezi lexikálními jednotkami selekčního jazyka
4.3.1 Vztah mezi označujícím a označovaným 4.3.2 Smysl a denotace v teorii i praxi selekčních jazyků 4.3.3 Synonymie a selekční jazyky 4.3.4 Víceznačnost a selekční jazyky 4.3.5 Vágnost a další problémy významu 4.3.6 Jednoznačnost, sémantická schopnost a otevřenost selekčního jazyka 4.3.7 Paradigmatické a syntagmatické vztahy mezi lexikálními jednotkami selekčního jazyka

5. Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice, logice a v metodách a experimentech automatického indexování a sémio tice vyhledávání informací v úplných textech - stručný úvod

Literatura základní:

BUCHANAN, B. Theory of library classification. London : Bingley. 155 s.
BAKO, M. Informačné selekčné jazyky. 3. vyd. Bratislava : SPN, 1984, s. 21-80.
LANGRIDGE, D. W. Classification : its kinds, elements, systems and applications. London : Bowker-Saur, 1992. 200 s.
ŠAMURIN, J. I. Očerki po istorii bibliotečno-bibliografičeskoj klassifikacii. Moskva : Izdate¾stvo Vsesojuznoj knižnoj palaty. Tom I., 1955. 395 s. Tom II., 1959. 562 s.
ECO, U. Theory of semiotics. Bloomingtom : Indiana University Press, 1967. 437 s.
PALEK, B. Základy obecné jazykovědy. Praha : SPN, 1989. 236 s.
PALEK, B. Referenční výstavba textu. Praha : Univerzita Karlova, 1988. 359 s.
VOIGT, V. Úvod do semiotiky. Bratislava : Tatran, 1981. 255 s.
Data analysis and information systems : statistical and conceptual approaches. Proceedings on 11th Annual conference of the Gesellschaft für Klassifikation. University of Basel. Berlin : Springer Verlag, 1996. 548 s.
LORENZ, B. The Regensburg classification scheme : users and partners. Knowledge Organization, 1995, vol. 22, no.3/4, s.158-161.
ČSN ISO 5127-6) (ČSN 01 0163). Informace a dokumentace. Slovník. Část 6. Selekční jazyky. Praha : Český normalizační institut, 1994. 35s.
PÁLKA, P. Dějiny selekčních jazyků. Praha, 1997. 55 s. Rukopis.
Terminologický slovník pro oblasti obsahové analýzy dokumentů a selekčních jazyků obsahující české a anglické termíny a příslušné definice v češtině. Verze 1. Zpracoval P. Pálka. Praha, 1997. 17 s. Rukopis.
Eseje a překlady zpracované posluchači v roce 1996 (cca 600 s). Vystaveno na serveru ÚISK.

OBSAHOVÁ ANALÝZA DOKUMENTU

Učební cíl:
Přednáška seznamuje s pojetím, východisky a metodikou informační a obsahové analýzy textu dokumentu, jejími tradičními i moderními postupy, jakož i s využitím jejich výsledků v informačních systémech i pro jiné účely. Cvičení je zaměřeno na praktické zvládnutí používaných postupů a k osvojení standardního postupu.

Osnova přednášky:

1. Obsahová a informační analýza dokumentu, její pojetí, funkce, vztah k ostatním procesům v informačním systému: 1.1 Procesy obsahové a informační analýzy dokumentu (dokumento vá analýza, obsahová analýza)
1.2 Prostředky informační analýzy dokumentu
1.3 Reprezentace dokumentu v redukovaných textech

2. Text dokumentu jako předmět obsahové a informační analýzy do kumentu: 2.1 Pojetí textu v sémiotice, lingvistice, informatice
2.2 Tematická, jazyková, stylová rovina odborného textu
2.3 Typy a druhy odborného textu
2.4 Informační vybavení odborného textu

3. Teorie a metodika obsahové analýzy dokumentu: 3.1 Obecné principy - závislost hledisek a kritérií na pragma- tických cílech analýzy a na věcné podstatě předmětné analýzy
3.2 Sémantická, syntaktická a pragmatická úroveň analýzy
3.3 Přirozený jazyk jako prostředek informační analýzy
3.4 Problémy obsahové analýzy dokumentu
3.5 Metodika informační a obsahové analýzy dokumentu

3.5.1 Tematická struktura dokumentu
3.5.2 Identifikace, výběr a transformace obsahu dokumentu
3.5.3 Reprezentace obsahu dokumentu jazykovými prostředky
3.5.1 Tematická struktura dokumentu 3.5.2 Identifikace, výběr a transformace obsahu dokumentu 3.5.3 Reprezentace obsahu dokumentu jazykovými prostředky

4. Formy redukovaných textů: 4.1 Redukované texty, jejich druhy a funkce
4.2 Referát, jeho druhy, funkce a metodika tvorby

4.2.1 Typologie referátů
4.2.2 Struktura referátů
4.2.3 Jazykové a stylistické požadavky na referát
4.2.4 Pokyny a normy
4.2.1 Typologie referátů 4.2.2 Struktura referátů 4.2.3 Jazykové a stylistické požadavky na referát 4.2.4 Pokyny a normy: 4.3 Anotace, její druhy, funkce a metodika tvorby

4.3.1 Vztah anotace a referátu
4.3.2 Jazykové a stylistické požadavky na anotaci
4.3.3 Specifika anotace v katalozích a bibliografiích
4.3.4 Anotování krásné literatury
4.3.1 Vztah anotace a referátu 4.3.2 Jazykové a stylistické požadavky na anotaci 4.3.3 Specifika anotace v katalozích a bibliografiích 4.3.4 Anotování krásné literatury: 4.4 Referátové služby - hlavní tendence vývoje
4.5 Využití redukovaných textů v automatizovaných informačních systémech

5. Perspektivní metody obsahové a informační analýzy: 5.1 Požadavky, předpoklady, východiska
5.2 Metody nelingvistické
5.3 Metody lingvistické
5.4 Perspektivy strojového referování

Osnova cvičení:
Procvičování jednotlivých postupů přípravy redukovaných textů, zejména anotací a referátů z různých druhů a typů dokumentů

Literatura základní:

BAYER, J. Metodika tvorby referátu. Praha : ÚVTEI, 1980. 51 s.
HYHLÍKOVÁ, V. Informační analýza dokumentu. Praha : ÚVTEI, 1984. 80 s.
KOVÁŘ, B. Obsahová analýza dokumentu. Praha : ÚVTEI, 1974, s. 6-28.
KOVÁŘ, B. Základy obecné metodiky věcného pořádání informací. Praha : ÚVTEI, 1978. 65 s.
KRAUS, J. Úvod do stylistiky pro informační pracovníky. Praha : ÚVTEI, 1982. 108 s.
LANGRIDGE, D. W. Subject analysis : principles and procedures. London : Bowker-Saur, 1989. 146 s.
MERTEN, K. Inhaltsanalyse : Einführung in Theorie, Methode und Praxis. 2. verbess. Aufl. Opladen : Westdeutscher Verlag, 1995. 406 s.
PALEK, B. Základy obecné jazykovědy. Praha : SPN, 1989. 236 s.
PALEK, B. Referenční výstavba textu. Praha : Univerzita Karlova, 1988. 359 s.
ČSN 01 01 94. Referát a anotace.
ČSN ISO 5127-3a) (ČSN 01 0165). Informace a dokumentace. Slovník. Část 3a. Akvizice, identifikace a analýza dokumentů a dat. Praha : Federální úřad pro normalizaci a měření, 1993. 46 s.

Zpět na osnovy