1.04 ÚVOD DO INFORMAČNÍ VĚDY

Prof. PhDr. Marie KÖNIGOVÁ, CSc., a Mgr. Saša SKENDERIJA, Dr.

Učební cíl:
Syntetizovat teoretické, metodologické a pragmatické poznatky o základech oboru. Poskytnout posluchačům podklady pro kreativní studium jednotlivých teoretických, metodologických a aplikačních oblastí a úkonů informační vědy.

Osnova:

1. Informační věda: zdroje, východiska, základní pojmy

1.1 Informační věda jako disciplína, profese a studijní obor
1.2 Teoretické osnovy a pole relevance informační vědy
1.3 Informační věda teoretická a užitá
1.4 Relevance a pertinence

2. Informace: základní fenomén

2.1 Definice informačního fenoménu

2.1.1 Výklad pojmů informace a komunikace
2.1.2 Přístupy k definování informačního fenoménu

2.2 Struktura a morfologie informace

2.2.1 Transformace informací
2.2.2 Informace a jazyk
2.2.3 Informace a systém
2.2.4 Sémantická teorie informace
2.2.5 Statistická teorie informace

3. Společenská komunikace: základní kategorie

3.1 Podstata společenské informace
3.2 Obecný socioinformační model toku informací
3.3 Zdroje společenské informace
3.4 Informace a uživatelé, informační bariéry a šumy
3.5 Konsolidace a utilizace informací
3.6 Informační systémy - definice a struktura
3.7 Informační problém a možnosti jeho řešení

4. Optimalizace procesů výměny znalostí (vědění): základní předmět

4.1 Informace a poznatek-znalost-vědění
4.2 Informace a dokument
4.3 Struktura a vlastnosti vědecké informace
4.4 Struktura a vlastnosti kulturní informace
4.5 Kybernetizace odborného informování

5. Základní metodologické prvky a aplikační oblasti informační vědy

5.1 Možnosti použití kvantitativních a scientických metod v informační vědě
5.2 Selekční jazyky
5.3 Projektování, budování a řízení informačních systémů
5.4 Zpracování dokumentů a informační příprava odborných uživatelů
5.5 Komunikační média
5.6 Informační průmysl a informační politika
5.7 "Kybernetický prostor" ("Cyberspace") jako globální komunikační paradigma

Literatura doporučená:

1. BELING, G., WERSIG, G. Zur Typologie von Daten und Informationssystemen. Pullach bei Mnchen : Verlag Dokumentation, 1973.
2. BELKIN, N. J., ROBERTSON, S. B. Information Science and the Phenomenon of Information. Journal of ASIS, 1976, vol. 27, s. 197-204.
3. BUCKLAND, M. K. Information as Thing. Journal of ASIS, 1991, vol. 42, no. 5, s. 351-360.
4. DEBONS, A., HORNE, E., CRONENWETH, S. Information Science: An Intergrated View. Boston : Hall, 1988.
5. CEJPEK, J. Co je informační věda?, I'93, 1993, roč. 35, č. 3, s. 61-65.
6. GULL, C. D.. Journal of ASIS, 1987, vol. 38, no. 5, s. 338-366.
7. HERNER, S. Brief history of information science. Journal of ASIS, 1984, vol. 35, no. 3, s. 157-163.
8. Information Science. Ed. J. M. Pember. New York, London, 1990.
9. KÖNIGOVÁ, M. Teorie systémů vědeckých, technických a ekonomických informací. Praha : ÚVTEI, 1984.
10. Libraries and information science in the electronic age. Ed. H. Eldman. Philadelphia : ISI Press, 1986.
11. NEIL, S. D. Dilemmas in the study of information : exploring the eoundaries of information science. New York : Greenwood Press, 1992.
12. PALMER, R. P., VARNET, H. How to manage information. Phoneix : ORYX Press, 1990.
13. SARACEVIC, T, WOOD, J. B. Consolidation of information : a handbook on evalution, restructuring and repackaging of scientific and technical information. UNESCO : Paris, 1981. PGI-81/WS/16, str. 21-31.
14. SCHAMBER, L. What is a document? : rethinking the concept in uneasy times. Journal of ASIS, 1996, vol. 47, no. 9, s. 669-671.
15. VICKERY, B. C., VICKERY, A. Information science in theory and practice. London : Bowker-Saur, 1989.

Zpět na osnovy